Včerejšek...den plný šílenství,beznaděje a špatných zpráv...snad nikdo nepřišel s ničím dobrým...
Zvlášť máma...jako prej jestli mam přechozenou mononukleozu,tak budu muset bejt půl roku bez čokolády...
Pomoooc!!!Doufám,že je to něco jinýho,jinak jako nevim,jak to přežiju!!!Prej jako přísná dieta,měsíc ležet doma a tak...snad to bude něco jinýho...
Tak jsem se včera prostě chtěla nějak odreagovat.Šla jsem tedy s Eliškou nejdřív na pizzu.
Přestože jsem si dala tu nejmenší,nemohla jsem ji dojíst...snědla jsem dva kousky,a už jsem nemohla...ale přinutila jsem se aspoň tu půlku sníst...a málem jsem praskla...
Ještě jsme vyrazily na hernu,že dáme pivko a půjdem...já ale radši seděla o kofole...
Pak k nám někdo přišel...sedli si.kecali a byli moc fajn...
Míšo,Mončo,Římane a ty čtvrtej (
),čekejte nás v Poniklý...někdy za vámi dorazíme...
No,a příště si s vámi možná i ten bowling zahraju...
Byl tam i můj kolega Milan...když jsem šla holky vyprovodit na WC (samy by to asi nezvládly...),úplně jsem ho přehlídla...taky mi to pak u baru vyčítal...
Milane,promiň...někdy třeba zakalíme spolu...
Eliška mě přemluvila na dva panáky...chtěla jsem si dát něco,po čem mi ještě nebylo špatně...vyhledala jsem něco,co by šlo...dala jsem si to...a po chvíli mi bylo blbě...
Od tý Francie...to setkání s tou divnou osobou...už nemůžu pít...
Tenhle den by se proto měl zapsat do historie...do mý historie...jako den.kdy jsem skončila s alkoholem...ve výjimečnejch dnech si dám akorát pivko,maximálně dvě,nebo sklenku kvalitního vína...nic jinýho už totiž opravdu nemůžu...
Ještě se tam na chvilku objevil můj bejvalej (...jeden z bejvalejch) a prej jestli ho nechci vyprovodit aspoň kousek...nn,hele,promiň,ale vím,jak by to dopadlo...nechci,aby se to někdy opakovalo,nechci zažít další zklamání...a navíc...nejsem holka na jednu noc...já chci trvalej vztah s někým,koho opravdu budu milovat...
Pak Eliška zavolala tágo,že chcem hodit z Vysokýho do Sklenařic...
Zákon schválnosti zase zafungoval...jen byl taxík na cestě,přestalo pršet...
No,ale pěéšo se nám nechtělo...(tohle je zvláštní slovo,protože nevim,jak napsat e s háčkem a dlouhý zároveň...,nebo by to šlo:pjéšo,ale to je ještě divnější...)
Když jsem dorazila k baráku,bylo zamčeno...
Babička a děda spali,tak jsem je nechtěla budit,bratr nebral telefon a nešel otevřít,když jsem zvonila a máma s tátou byli někde chlastat...
Fajn,pomyslela jsem si a sedla si do mokra ke dveřím,kde jsem strávila další půlhoďku,než dorazili domů...
Zvlášť máma...jako prej jestli mam přechozenou mononukleozu,tak budu muset bejt půl roku bez čokolády...
Tak jsem se včera prostě chtěla nějak odreagovat.Šla jsem tedy s Eliškou nejdřív na pizzu.
Přestože jsem si dala tu nejmenší,nemohla jsem ji dojíst...snědla jsem dva kousky,a už jsem nemohla...ale přinutila jsem se aspoň tu půlku sníst...a málem jsem praskla...
Ještě jsme vyrazily na hernu,že dáme pivko a půjdem...já ale radši seděla o kofole...
Pak k nám někdo přišel...sedli si.kecali a byli moc fajn...
Míšo,Mončo,Římane a ty čtvrtej (
Byl tam i můj kolega Milan...když jsem šla holky vyprovodit na WC (samy by to asi nezvládly...
Milane,promiň...někdy třeba zakalíme spolu...
Eliška mě přemluvila na dva panáky...chtěla jsem si dát něco,po čem mi ještě nebylo špatně...vyhledala jsem něco,co by šlo...dala jsem si to...a po chvíli mi bylo blbě...
Od tý Francie...to setkání s tou divnou osobou...už nemůžu pít...
Tenhle den by se proto měl zapsat do historie...do mý historie...jako den.kdy jsem skončila s alkoholem...ve výjimečnejch dnech si dám akorát pivko,maximálně dvě,nebo sklenku kvalitního vína...nic jinýho už totiž opravdu nemůžu...
Ještě se tam na chvilku objevil můj bejvalej (...jeden z bejvalejch
Pak Eliška zavolala tágo,že chcem hodit z Vysokýho do Sklenařic...
Zákon schválnosti zase zafungoval...jen byl taxík na cestě,přestalo pršet...
No,ale pěéšo se nám nechtělo...(tohle je zvláštní slovo,protože nevim,jak napsat e s háčkem a dlouhý zároveň...
Když jsem dorazila k baráku,bylo zamčeno...
Babička a děda spali,tak jsem je nechtěla budit,bratr nebral telefon a nešel otevřít,když jsem zvonila a máma s tátou byli někde chlastat...
Fajn,pomyslela jsem si a sedla si do mokra ke dveřím,kde jsem strávila další půlhoďku,než dorazili domů...