Z nešťastné lásky...

Milovala jsem tě,ctila,měla tě ráda,
z tvé strany však přišla ta zrada.

Času mohl jsi mi dát víc,
ale teď už nedozvíš se nic...
O mých citech jsi nevěděl,však mohl jsi to tušit...
To kvůli tobě srdce mé přestalo teď bušit!
Lahvička po prášcích z mé ruky vyklouzla
a to jsem kdysi věřila na kouzla...
Vědle mého těla flaška po vodce leží,
nikdo mě nehledá,čas rychle běží...
Míchat vodku s léky není však dobré,
před mrtí si vybavuji,že měl jsi oči modré...
Nakonec mě nachází tvá přítelkyně bývalá,kterou začal jsi zas milovat...
Pozdě,lidi,pozdě teď mě litovat.
Navždy jsem usla,už navždy spím,
a že neměl jsi mě nikdy rád,to jistojistě vím...


Opět jeden z mých výtvorů kvůli nešťastné lásce...To se snad ale už brzy změní,někoho jsem totiž potkala... Potom snad začnu psát něco veselejšího...