Super víkend...:))

V sobotu ráno jsem nasedla s mámou a tátou do auta směr Brandýsek...za máminou kámoškou...

Znáte to...dlouhá cesta...po dálnici...tak teda,že si na chvíli lehnu...a pak se probudím v Praze a koukám...máma marně hledá v mapě směr,kterym se máme vydat...

Když jsme se z Prahy vymotili,tak jsme pro změnu bloudili za Prahou...a že jsme asi měli jet doprava a tak...a pak najednou že doleva...a zkoušeli jsme různý cesty...ono taky když to tam pak nemaj značný,tak se cesta hledá těžce...

Tak jsme se různě motali a pak stejně dojedem zas na Prahu...ale naštěstí už na správnou silnici...

Přijedem do Brandýsku,chvíli sedíme venku a najednou dveře udělaj PRÁSK! a máme po prdeli...

Oni maj dveře na kliku...a okna otevřený jen na větrání...

Jak se teda dostat dovnitř???

Toť otázka...

Ale po půl hoďce se tam konečně dostáváme...

Pak že pojedem na výlet...na Okoř...

Na Okoř je cesta jako žádná ze sta vroubená je stromama
když du po ní v létě samoten ve světě sotva pletu nohama
na konci té cesty trnité stojí krčma jako hrad
tam zapadlí trampi hladoví a sešlí začli sobě notovat

Na hradě Okoři světla už nehoří bílá paní šla už dávno spát
ona měla ve zvyku podle svého budíku o půlnoci chodit strašívat
od těch dob co jsou tam trampové nesmí z hradu pryč
a tak dole v podhradí se šerifem dovádí on ji sebral od komnaty klíč

Jednoho dne z rána roznesla se zpráva že byl Okoř vykraden
nikdo neví dodnes kdo to tenkrát odnes nikdo nebyl dopaden
šerif hrál celou noc mariáš s bílou paní v kostnici
místo aby hlídal zuřivě ji líbal dostal z toho zimnici

Na hradě ...

Ale joo,líbilo se mi tam...

Tam jsme se zakecali s úplně cizíma lidma a s průvodkyní a dost jsme se nasmáli...

Jen jsem neviděla Bílou paní...

A ještě jsme si uďáli takovou menší procházku...asi tak šest kiláků...

Večer jsme grilovali a pak přijela Kamila...ona byla v Tatrách a tak nám vyprávěla svý zážitky...

Pak jsme probrali snad všechno...i to,jak má hezky vykrmený potkany...

Ráno se probudím v devět,kdy už jsou všichni u snídaně...

Už asi po stý šahám po dalším a dalším kousku toho výbornýho koláče,co teta pekla...(Proč jen nás rodiče odmalička učej,že jejich kamarádi jsou naše tety a strejčkové???)

I když já jsem pro kámoščiny děti taky teta...

Dopoledne zajdem na Čabárnu na záchrannou stanici...podívat se na zvířátka a tak...nejlepší byly sněžný sovy...

A pak nám Jitka uďála halušky s brynzou k obědu...

A potom už jsme jeli domů...

Tak zas někdy příště...a taky s nima pojedu na Moravu k Čapkovi...pomáhat mu se sběrem vína...

Ale to až někdy v září nebo říjnu...