Na to,že máme ve Zveri-Maxu otevřený až od jedný,hrnou se nám sem lidi už ve dvanáct...
Tam nějakej pán vybíral něco pro psa a nahoru přišla blondýna,že potřebuje,aby jí trochu uhnul s autem,že chce zaparkovat do garáže...
Jen co odešla,paní Kousalová říkala,že to taky mohla objet druhou stranou...
Njn,ta logika...
Neřeknu,kdyby tam vedla jen jedna cesta,ale když jsou tam dvě...
Pak jsem si hrála s malym Maxem,po kterym je ten Zveri-Max pojmenovanej...
Takovej malej blonďatej andílek...
Kterej zlobí...
Pak jsem činčilám vyměnila písek...hned se tam vrhly a začaly se koupat...na to koukám nejradši...
Když oni jsou tak roztomilý...
A Libuška má štěstí,páč nám ty lidi z Prahy odřekli jednu činčilu...že si poříděj fretku...
Myslím,že z ní bude mít radost...naše činčilky jsou jedinečný...jsou strašně rozmazlený...
Ale zas dobře vycvičený...
Asi v jednu tam přišly nějaký holčiny s králíčkama...a ta jedna že chce přepravku...
A byly tam do tří...
Jsem jim za to vděčná,páč nám tam zdrhal malej potkánek...on je totiž ještě malikej a tak se protáhne mezi mřížema...
Nejdřív byl u těch větších potkanů a pak dokonce chtěl přelízt k těm úplně mrňavejm...
Njn,je s ním ale sranda...
A ty holky mi ho pomáhaly chytat...
Těsně před pátou přijel děda s babičkou a s bratránkem...a hned tam toho nakoupili...a vzali mě s sebou domů...
A Kousalová jim říkala,jak je se mnou spokojená,že to tam zvládám i sama...
A příští pátek mě pošle na nákup zboží do Prahy...
Takovou zodpovědnost...ale já to zvládnu...
Taky se mě snažej vykrmit jak ty potkany...
Tam přišel pan Kousal a že mi nese zákusek...pak Kousalová mi donesla mandarinku...
Ještě tam přiberu...
(I když v porovnání s tím,co si tam s sebou kupuju je tohle ještě nic...
