Včera večer za mnou do pokojíčku přišel bratránek...
"Šári,půjdeš se mnou zítra běhat?"zeptal se...
A já jako proč...odpověď zněla:"Se podívej na ty špeky,chci zhubnout,"a při těchto slovech se poplácal po břiše...
Pomyslela jsem si:"No konečně."
My mu to říkali už dávno,ale on nás vždycky odbyl,že je mu to jedno...konečně si snad uvědomil,že v devíti letech vážit víc než já asi není normální...
Jenže já dneska nemohla,páč jsem letěla za Eeliškou dát jí něco pro toho kocoura...
Snad to zabere...
Pak jdu k babičce pro pár vajec a koukám,bratránek leží...
Se ptám,jestli byl běhat...prej ne...
A zítra to asi taky nevyjde,páč jdem s Eeliškou na penzoš...třeba na salát...nebo na pohár...
Popadnu teda pár vajec a že je šoupnu do kapsy...tam však narazím na nějakej bloček...
Vytáhnu ho a...žádnej bloček...filtry,který mi nechal bratr...(to už něco je,když mi bratr něco jen tak nechá...)
Mně je to ale stejně nanic...zaprvý-já nikdy nebalim...a za druhý-stejně přestávám...(nechci dopadnout jako někteří jiní...)
No neva...
Jdu se psychicky připravovat na víkend,páč si myslim,že ať už pojedu na jednu nebo na druhou akci (podle toho,kterou vyberem),budou tam i lidi,který mě nemůžou vystát...
To je jedno...stejně tam někam s Eeliškou vyrazíme...