Žádná blbá reklama na kafe...ale na trapasy...
Okolo půl třetí přilítla nějaká slečna a kde je maminka...říkám,že tu není...(ona myslela paní Kousalovou...)
A prej ať tu myšku teda zachránim já...že ji nemůže dát sežrat tomu nosálovi,se kterym přišla...
Ta myška na ní prej tak hezky koukala...
A ať jí nedávám žádnejm hadům a nezabíjim jí...
Tak teď mám doma bílou myšku,noo...
Pak jsme s nějakym pánem hledali sépiovou kost...a ona nikde...akorát vzadu na skladě...tak volám paní Kousalový,kolik stojí,že tam není cena...
A zjišťuju,že ty sépiový kosti jsou o kousek dál...že jsme jen slepí...
Taky přijeli se zbožím a já že to mám převzít...
Vyložili mi to a chtěli podpis...já na ně jako jak se mam podepsat...
"Udělejte tam nějakem klikyhák,"říká mi ta slečna...
"Když já ty klikyháky neumím..."odpovídám...trochu smutně a podepisuju se svym dětskym podpisem...
Ten řidič...takovej mladej,pěknej...se na mně pobaveně díval...
Naštěstí pak zmizeli...možná lepší...protože ještě chvíli by tam byli a já bych z toho chytla šílenej výtlem...