Psaní deníku???Doporučuji...:D

Dneska ráno (u mně ráno znamená v jedenáct...) jsem si vzala s sebou do práce svůj starej deník...

Pročítala jsem ty zážitky a šíleně se u toho tlámala...

Třeba když jsem si po silvestru psala a Waspikitou a oba jsme k sobě cítili totéž,ale smutný bylo,že bysme se viděli jen jednou týdně...takže z toho nic nebylo...

Nebo s Ondráškem mym miláčkem...ještě po silvestru mi byl ukradenej,ale pak v únoru o prázkách...

Jenže bydlí až v Budějovicích...

Ale byla s ním sranda...i s jeho kámošem Jirkou,ségrou Andreou a její kámoškou Kristýnou...

Spolu jsme zažili neuvěřitelný chvíle v iglú...třeba když jsme si tam chtěli rozdělat oheň a nikudy kouř nechtěl ven...

Vyuzený jsme vyběhli ven a vrhli se na sněhovou bitku...bratr proti Andree,Jirka proti Kristýně...a já???Samozřejmě proti Ondrovi...

V tu dobu jsem se nebavila s Veverkou,protože mi přebrala kluka...tak jsme jí prostě nakecali,že s Ondrou chodím...

Jenže my to brali skoro vážně,narozdíl od jinejch...a když Ondrášek odjížděl,bylo mi smutno...

Proto pro mně Petr (bratr Kláry a Veverky) ukradl jeho fotky...který dodnes mám...schovaný v truhličce...

Nebo jednou o vánocívh na základce...kluci si ve třídě ubalili a pak tam hulili a nám bylo blbě a se spolužačkou Luckou jsme seděly na chodbě.

..a učitelka nás pak pustila už v půl dvanáctý domů...

Nebo Letní silvestr před třemi lety...byl tam i Waspikita a já byla totálně mimo...a pak jsem dělala kotrmelce z těch shodů u Hermíny (jako kdysi jednou na soustředění,když jsem se s jednim klukem vsadila o stovku,že to udělám...)...a praštila jsem se...a Waspikita měl starost,jestli se mi něco nestalo...

(taky jsme říkala,že jsem v tom a že nevím s kým,páč v tom parku byla tma...a Waspikita řekl,že tam byl ve stejnou dobu jako já... Igor jeden...)

To ale nepochopíte...

A spousta cizích lidí mi říkala,ať jdu k nim...a já nešla...styděla jsem se...

Letos to bude jiný...

Nebo mý patnáctiny na Prdku,když tam přijeli kluci z Olešnice a já se strašně líbila Jóšimu...tomu dreadatýmu blonďákovi...

Pořád se mnou chtěl tancovat...a pak prej abych jim zatancovala na stole...a taak...

A Pegi mi nejdřív sliboval svatbu a pak se tam vykous s Lesbou3...

A mně se líbil Duchna...ale ten v ten den začal chodit se setrou...

Tak jsem šla do Míry,kterej tam pak usnul na stole...

A co teprv sklenařická pouť...já s Davidem u střelnice (pokud jsem se zrovna nepokoušela opít Majinu...)...pak začalo pršet,tak jsme to sklízeli a vzali si z krabice pár věcí...

J,Lůco,vím,že mě nemůžeš vystát...a já tebe...ale vzpomínáš na Prdeckou lyži 2006???Jak tam za mnou,za tebou a za tou Markétou z Rokytnice přišla ta malá holčičky a začala Markétu objímat???

A když jsme se jí zeptaly,jestli jí zná,tak řekla že nee...myslím,že to byla:"No pšece Helenka Plofousová."

Nebo co za jméno to říkala...

A taky potom už na gymplu,když jsme s Libuškou seděly spolu o němčině...a jako že když jsme ty punkerky,tak budem proti učitelce...páč punkáči jsou přece proti Hitlerovi a nacistům,takže my budem proti tý úče...ona vypadala jako Hitlerka s tím knírkem... A kecala na nás německy...

Strašně jsme se jí smály...teda jak kdy...někdy jsme spaly na lavici,nebo jsem se s ní hádala,že v učebnici je to jinak a taak...

Na rodičáku o mně prohlásila,že jsem třídní rebelka...

A jak nám je teď smutno po ní...viď Libuško...

Už to není takový flákání a jen samý zápisy do třídnice...

Jeden zážitek je taky fajn...Jirko,já nezapomínám tak jako ty...moc dobře si pamatuju,že když jsme s holkama šly za tvojí ségrou Olinou,tak ses k nám přidal...a během cesty jsme zjistily,co máš rád,co naopak nemáš rád,co posloucháš a dokonce co si myslíš o svojí sestře...

Arnie,ty Harrachováku jeden...ty zážitky s tebou jsou taky dobrý... Když jsem byla v osmičce,tak pak o prázdninách jsem tě poznala víc,než jen od vidění...dost jsi se změnil...a pak jsi s námi spal ve stanu...a byla sranda...všechny ty hry...nebo jak nám Nicoly táta chtěl vzít a ty že nevíš,jestli můžeš...on se zeptal tvojí babičky a ta to dovolila...a ty???Řekl jsi,že nevíš,jestli se ti chce...

Kolikrát jsem někoho donutila,aby se mnou šel na Štěpánku,protože jsem chtěla vidět Berušku...takže jsem tam za jedny prázdniny byla asi tak dvacetkrát...

Těch zážitků je strašně moc...v jednom jedinym deníku...

Je to hezký,po dlouhý době si ho přečíst a zjistit,jak jsme se změnili a jaká to všechno byla sranda...člověk se dost nasměje...takhle vám některý věci nepřijdou možná vtipný,ale vy jste u toho nebyli a hlavně nevíte,jakym stylem je to napsaný...