Je to smutný...:'(

Změna je život,ale někdy je to změna i k horšímu...

Jak jsme byli na Keltský,všimla jsem si,že už nikdo není jako dřív...

Nejhorší je,že nás vlastně změnili naši partneři...

Wilda je už taky jinej než dřív...má teď slečnu i s prckama,ségra je najednou strašně slušná a já už nejsem ta zapřisáhlá punkerka...i když pořád se nevzdávám svých názorů...a punk poslouchám dál,i když už ne pořád...pustim si i něco jinýho...

I Týcáka jeho slečna změnila...já vlastně ani nevim jak,ale podle toho,co mi říkaj ostatní,tak taky "zeslušněl"...

Ale něco na těch změnách je přece jen něco pozitivního...

Ségra ta se změnila asi nejmíň...jen mluví trochu víc spisovně (až mě to někdy štve...),ale jinak???Ještě pořád mě před ostatníma dost shazuje...přesto ji mám ráda...je to přece moje sestra! Ona mě spoustu věcí naučila...tak se jí to snažim aspoň nějak vrátit...a abych jí uďála radost,koupila jsem ji tam tu tašku,co se jí tak líbila...

U Petry a Zuzky nemůžu pořádně posoudit,protože je moc neznám...

Další Petra se taky změnila...ale taky ne moc...

Wilda...minulej rok jsme se nesnášeli...on říkal,že jsem na zabití,já o něm to samý... A letos???Docela jsme si rozuměli... Na E!Ečkách se mě snažil chránit před dopadama pogujících lidí,zval mě na medovinu,vzal mě na ramena,abych líp viděla (ale já křičela,že chci dolů,protože jsem se bála...) a dokonce mě nechal spát u něj v autě...

A já už nejsem tak...agresivní??? Prostě už nevyhledávám hádky...

Možná i proto...

Ale chyběj mi ty zvyky...naše zvyky...když jsme jeli přes Vilémov,Wilda vždycky začal troubit...

Když kluci přijeli,jeli jsme k Mumlavskejm vodopádům...

Říkali jsme si Johnny...Hej,Johnny...Ty jseš ale Johnny...atd.

Asi je to všechno i částečně tím,že sestra už tu nebydlí a Wilda s Týcákem spolu přestali chodit do hospody...

Všechno mi to chybí...ty naše výlety jen tak...třeba na Štěpánku...nebo z Teplic do Rakovníka jen kvůli Brutusákům a pak hned zpátky...naše návštěvy herny nebo hasičárny každej víkend,nonstop akce,když se na chatě jelo dva,tři dny v kuse a pak se celý odpoledne prochrápalo...

Ale čas vrátit nejde...

Vrátit tak čas! To tady na tom světě nejde.
A než utichne můj hlas, daj mi, co se do mě vejde.