Já, mé lepší já a domečky z karet...
Článek Podzim
Moderované komentáře k článku: Podzim
Já též 
s-a-r-i-k: Ještě aby ne...
Ty krásný barvy...a jak dokonale jsou zkombinovaný...
et: "Úžasnoucnější a úžasnoucnější!" zvolala Alenka (v tu chvíli zapomněla samým překvapením správně mluvit) Krása, miluju podzim. Hlavně kvůli tomu listí.
---
et.pise.cz
s-a-r-i-k: Jj,podzim a jaro jsou asi nejlepší roční doby... Ale spíš ten podzim...
monkey-junky: Hm hm... nádherné fotečky... Mě osobně podzim přináší takovou lehce melancholickou náladu, ale ani ta není špatná... Nejhorší je jaro
s-a-r-i-k: Jaro je hezký,když už všechno kvete...ale když je to všechno ještě holý,tak je to takový smutný a to nemám ráda...
jirka*: Opravdu krásný podzim v těch nejlepších barvách. Mám ho rád takto barevný taky. Máte to u vás krásný.A ještě když si představím, že bych tam potkal tebe, tak bych myslel, že snad vidím vílu z pohádky
s-a-r-i-k: To byly ještě krásný barvičky...teď když prší,tak je to takový smutnější...
jirka*: Ale dnes bylo docela hezky, takže to mohlo být barevně zase jinak, ale asi trochu řidší. A jak u Vás probíhá Halloween? U nás v Praze nic moc, chtěli jsme ject za Prahu do nějaký vesničky cca 20 km severně, myslím Máslovice na výrobu Halloweenských strašidel z tykví, ale vyhrál to výlet do skanzenu u Řeporyjí.A jak se vůbec máš a proč tak "šíleně" moc píšeš? Není to špatný ale má to hodně podrobností, můžeš příště stručněji? Možná je to jen můj názor, protože neznám tvé přátele, takže mě to povídání kolem tolik nezajímá ale až si to třeba za 20 let budeš číst, nebo tví potomci, tak se v tom ztratí. Můj otec napsal svůj životopis na asi 50 stránek A4 a docela dobře se to čte, je to nabitý příběhy a to takovými, že by se to dalo zfilmovat a byl by to určitě kasovní trhák.Nechci ti to kritizovat, to ne, ale uber podrobností.
s-a-r-i-k: My Halloween neslavíme...my nejradši typický Dušičky...
Jsme dělali věnce na hřbitov (ono v dnešní době vyhodit tolik peněz za něco,co roste okolo baráku se nám nechce...) a pak jsme navečer jeli na hřbitovy zapálit svíčky... Nejlepší byly nějaký děti,když stály u hrobu a nadšeně křičeli:"Děda!Děda!" 
jirka*: Tak to je k popukání. Chudáci děti asi neví, že děda už je dávno pod kytičkama a nic s ním už nebude, nebo si to chudáci neuvědomují
s-a-r-i-k: Asi fakt něco bude na tom,že člověka ostatní viděj tak,co si o sobě myslí... Já to o sobě tvrdím taky...
jirka*: Takže egoistka, což o sobě tvrdíš taky.Takže podle té teorie jsem také egoista a opravdu to sedí. Jsem také zahleděný do sebe.... A jsme na tom zase stejně.......ale když se najde nějaká krásná osoba, tak jde egoismus trochu stranou a jsme najednou ochotni udělat jeden pro druhého věci, které bychom jindy neudělali
s-a-r-i-k: Egoismus... Njn,ale některejm lidem dost vadí,že mám trošku vyšší sebevědomí... Nesnáším tyhle žárlivce,co sami nic neudělaj,ale kritizovat budou dál a dál...
jirka*: Jo,jo. Sebevědomí. To mi jedna učitelka taky napsala na základce poznámku do notýsku, že mám příliš veliké sebevědomí, myslím že kvůli tomu, že jsem se nějak rychle utrhl na oběd a místo toho šel domů, zatímco ostatní museli dojít před jídelnu a tam byl teprve rozchod.Já jsem si vždycky dělal co jsem chtěl a mám s tím docela problém, hlavně co se týče prosazování svých názorů.Snažím se vždy prosadit ale už dokáži vycítit dopředu, do čeho se nemám pouštět, což okolí asi nechápe.Myslel jsem teď mojí poslední situaci v práci, kterou už nemám. Když máš vysoké sebevědomí, určitě víš proč, máš být určitě na dost věcí hrdá a to je vidět, to tady čtu, jsi určitě pracovitá, svědomitá, výkonná, otevřená, máš spoustu přátel,optimistická,citově založená a zranitelná, jdeš si za svým cílem a nevím co ještě, bude toho tam opravdu hodně
s-a-r-i-k: No,když jsem byla na základce,byla jsem taková zakřiknutá...třída mě moc nebrala...takže jsem pak byla ráda,kdžy jsem mohla zmizet...a začít znova... Teď se mám,myslím,docela dobře... Předtím bez přátel a teď je mám všude kolem...stejně jako nepřátele... Ale bez nepřátel není člověk člověkem...
jirka*: Ty mi mluvíš z duše. Já byl vždycky zakřiknutý, egoistický a uzavřený a z toho vyplývalo to údajné sebevědomí. Na rozdíl od tebe od všeho stále nějak utíkám.Hlavně ze zaměstnání. Ze vztahů zase tak ne, i když z těch pracovních určitě. Poraď mi, jak jsi to udělala, že máš hodně přátel. Já jich moc nemám a hlavně o nich nic moc nevím. Spíš asi nechci vědět a nevím proč.Když se s někým seznámím a dlouho se s ním nevidím, potom to už není přítel? Já v tom dosud nemám jasno. Myslím, že to bude ten, koho rád vidím ale já teď nevidím skoro nikoho - hrozný co? Poraď mi.
s-a-r-i-k: Možná jsem egoistická,ale taky přátelská (ne,to se opravdu nevylučuje...) a naučila jsem se otevřenosti...vyšla jsem ze stínu...a hele,jsou tu přátelé!
Rozhodně to neznamená,že když někoho dlouho nevidím,že už není přítel...
Třeba s jedním klukem jsem se vídala tak dvakrát do roka...ale pak se ségra odstěhovala,takže se zas tolik už nevídáme...občas jsme se nesnášeli,ale teď už jsme skoro jak brácha a ségra... Je to takovej můj hodnej starší bráška...