Předvčerejškem jsem se připravovala asi hodinu a půl na onu akci zvanou Sejkorák...
Pak jsem konečně otevřela dveře...a vykročila do tmy...
Nebylo to nic příjemnýho jít tmavou nocí,když nevíte,kam šlapete...
U kravína jsem zrychlila krok,protože jsem se bála,aby mě nepřejelo nějaký auto...
Už jsem byla u Vysokýho,když všechno okolo začalo šustit a šramotit...bála jsem se,aby tam nebyl nějakej úchyl...přidala jsem a za chvilku byla na silnici...ani to mi na klidu nepřidalo...jelo proti mně auto a já myslela,že mě chce srazit...ale štěstí upírů stálo při mně...
V pořádku jsem dorazila na námko a chvíli chodila sem a tam...pak tam byli čtyři kluci a jeden mě pozdravil...já zas nevím,o koho jde,tak jsem se jen usmála a šla dál...
Seděla jsem na lavičce a čekala,až půjde Ovečka...po chvíli dorazila a já byla ráda...
Šly jsme si sednout dovnitř a odložit si věci...
Chvíli jsem tam bloudila...nikde nikdo známej...pak volala Katy a já jim šla naproti...
Sedli jsme si...byl s námi ještě Zdenda,Fredie a Ála...místo jsme si vybrali u Jirky a jednoho kluka...
Zpočátku nám nějak vázla zábava...ale pak přišel i Tonda a všechno se rozjelo...
Začala hrát muzika a Jirka ať jdu s ním tancovat...jenže než jsme něco stihli,přiběhl Tonda a sebral mě...
A já jako že v jednom místě nemůžu tancovat,protože tam seděl řepa Pepa a já chytala výtlemy...
Tak jsme si asi třikrát zatancovali polku...jako dohromady,nee po sobě...
Nebo jsem se něčemu smála a chtěla jsem opřít hlavu o stůl,protože jsem fakt nemohla...ale praštila jsem se o hranu stolu do nosu a něco mi tam křuplo...
Taky jsme čekaly s Katy na sekory...
Romča byl tak hodnej a přinesl nám džuvo neboli džus s vodkou...
Jedli jsme sejkory,popíjeli a tancovali...
Pořád jsme chodili na panáky...to ale bylo...
Never more...
Jsme to pěkně míchali...jabko,švestka,vodka...
O jedný pauze,už jsme byli trošku v náladě,jsme šli na parket a ďáli kolo,kolo mlýnský...
To byla sranda...
Jako ale Ála nám brzy po půlnoci odpadla...
My ostatní ale zůstali a ďáli další a další kraviny...
Spadla lžička do kafíčka,udělala žbluňk...
Romča se mi tam taky představoval...a prej že ho těší...a já že mě snad ne...
Taky jsme tam pogovali a pak lítali ven se schladit...v jednu chvíli tam ležel Tonda na zemi,na něm Katy,pak Jirka a lehla jsem na ně i já a na mně Romča...
Já pak smíchy lehla na zem a sednul si na mě Jirka...
Pak mi pomáhali na nohy...a sakra...vím jen to,že mě tam někdo honil,ale kdo to byl a proč to dělal,to vážně nevím...
To pogo bylo nejlepší,že kluci...
Jsem dobrá pogistka...
Jako mě vždycky všichni obdivujou...prej ta malá mezi těma obrama je hustá...
Taky jsme s Romčou tancovali ne nějaký country,či co a on na mě,jestli jsem hipísačka...já že nee...tak prej že musim bejt indiánka...
A chtěl po mně,abych se třikrát za sebou zatočila...že se mi prej krásně točej vlasy...
Pak tam stál venku a jeslti ta kopretina ve vlasech je pravá...a já že nee...na to on,že ať si vezmu pravou...tak jsem mu řekla.ať mi ji teď na podzim dojde někam utrhnout...
Taky se ptal,kde bydlim...a já že ve Sklenařicích...prej tam jako má strejdu...a že se někdy třeba staví...já na něj prej jako že to by byl mazec,kdyby jen tak zazvonil u nás a otevřeli mu rodiče...že by se hned ptali,kdo to je...
Taky tam byl Leoš...můj šéf...
Se nechtěl nechat vyfotit...
Pak kluci začali zpívat Bumbala,bumbala,bumbala vodku...a s Katy jsme k tomu přidaly Poblila,poblila,poblila fotku...
Od tý doby to nějak zpíváme...
Taky mi říkali Kopretino...a já že vim,že mi to sluší...a oni prej jako že joo...
Povedlo se mi to,co jsem chtěla...byli jsme středem pozornosti...
Měli jsme tam úžasnou partu!!!
Pak jsem šla s Katy tancovat na ploužáka...jenže přišli k nám nějaký týpci a prej jestli směj prosit...my že nee,že tancujem spolu...nezajímalo je to...
Ten jeden na mně,prej ať na Katy furt nekoukám...a já na něj,že my spolu ale chodíme...tak pak byl zticha...
Akorát se mnou dělal šílený otočky...a záklony...
Ten Katyin do ní zas prej hustil něco o zpovědnicích a jesli s nima souhlasí...
Hned po tom tanci jsme zdrhly a šly na panáka..prej na to naše chození...
Nebo tam ta naše partička zas blbla na parketě a Jirka najednou popadl Ovečku a nesl ji ven...mně Tonda řekl,abych stála rovně...pak mě taky popadnul a nesl mě taky ven...a Katy vzal Romča...to byl mazec...
Taky jsem tam seděla na zemi,nohy pokrčený,hlavu opřenou o kolena a temila jsem se...a prej že jsem Okradená...
Si zas určitě nevzpomenu na všechno...
Taky tam Katy začala mluvit anglicky...a povídala si se Zdendou a Frediem...a já už pak taky začala mluvit anglicky a Tondovi jsem říkala I'm God! a on tam pořád jestli věřim v boha a já že nee,že já jsem bůh...
Ani nevim,jak jsem na to přišla...
Se všema jsme se fotili...taky máme pár videí...
Nebo jak jsme s Tondou pogovali na pódiu...
Taky jsem venku zaslechla Kabáty a letěla dovnitř...i když Tonda nechtěl...
Já tam hned začala řvát a skákat...Když se u nás chlapi poperou,tak jenom nožem a nebo sekerou...
Tohle byl prostě ten nejúžasnější večer...
Asi kolem třetí jsme šli spát...
Chvíli před námiodcházel Romča...a pak jsme ho potkali na námku...já prej že jsem myslela,že už šel domů...a on že si to taky myslel...
Tak jako Katy ho tam obejmula na rozloučenou...a potom ještě Jirku...a Jirka s ní začal točit...pak já jako obejmula Romana ...ten se mnou taky zatočil...a pak i Jirka...já myslela,že padnu...
Už tak jsem se motala a ještě tohle k tomu...
A Romča tam potom zatočil i s Frediem...
Pak si Katy sundala boty a šli jsme teda jako už domů...
Těsně před vchodem jsme se dohodli,že budem před Álou hrát opilý...tak jsme se všichni navzájem podpírali a já na Fredieho ať jde opatrně...on zas na mně,že si mám sednout a vedl mě k botníku...opřela jsem se a šup botička dolů a pak druhá botička...Fredie tam zatim něco mluvil na Oskara,prej proč má ponožky,nebo něco takovýho...
Nahoře jsme se teda po chvíli přiznali,že to bylo divadýlko a ona že nám to prej věřila...
Tak jsme tam ještě seděli a kecali a jedli...pak asi v půl čtvrtý jsme šli spát...
A že budem vstávat v deset...
V deset jsme se opravdu probudili,ale leželi jsme až do jedenácti...potom jsme se konečně odhodlali udělat pár namáhavejch krokůke stolu,ne kterej nám Katy (nějak aktivní tak po ránu...
Hlava mě bolela a nebylo mi nějak extra dobře,ale mohlo to dopadnout hůř...
Asi hoďku jsme se přemáhali vstát,ale nakonec přece jenom...šli jsme do Vysokýho na volejbal a chvíli tam byli...
Fredie odjel jako první,pak Ála a já šla domů pěšky...jako já měla vařit oběd,ale ten jsem pak vařila až k večeři...
Cestou jsme vzpomínala na to krásný,co bylo a musela jsem se usmívat...občas jsem se i zatočila a zpívala si...kdyby mě někdo viděl,jistě by si pomyslel,že jsem buď šílená nebo zamilovaná...
Jsem asi obojí...
Ale co...
Svět je přeci taaak krásnej!!!