Zlej sen...nebo krutá realita...

Večer jsem koukala na televizi a najednou se začnou ozejvat strašný rány...

Říkám si,že by bouřka?

To bylo ale nemožný...

Chrápe tak táta?

Taky ne...

A myčka?

Ani náhodou...

Další,co mě napadlo bylo to,že někde začali útočit vojáci...

Polil mě studenej pot a už jsem chtěla jít do pokojíčku pro mobil,že obvolám všechny zmámý a řeknu jim,že je mám moc ráda...

Pro jistotu se zeptám mámy,jestli to taky slyší...a prej že jo,že jí to připadá,jak kdyby se někde střílelo...

Všichni vylezem a koukáme z okna,kde se co děje...

Jako naschvál to zrovna přestalo...

Pak přijde brácha a jestli to slyšel taky...prej nee,že venku žádný rány slyšet není...

To je mi ještě větší záhadou...

Nevykrádaj nás?Teda babičku?

Máma prej ať se tam jdu podívat...ani mě nehne!

Jde teda ona a zamyká barák...pro klidnější spánek...

Já jdu do pokojíčku a z klece na mně kouká Matýsek...

A v tom mi to dojde...

Ten zmetek zase lomcoval dvířkama!

To proto ty divný rány!

Takže za všechno může činčilák...