V buse jsem se pěkně prospala a pak jako hurá na přepisování dějáku,protože asi budu zkoušená...
Češtinu jaksi přežiju...sama netuším,co jsem vyváděla...
A na řadě je němčina...aspoň tam jsem něco dokázala...to víte,ta pochvala potěšila a teď když mám jít ještě s těma Němcema posedět...
Nějak jsem se začala snažit...
Pak jsem šla do jídelny pro jídlo a hned zas do třídy,protože máme mít děják...
Učila jsem se tak,že jsem se neučila...
No co,stejně Štefka přišla pozdě a nezkoušela...
ZSV,ájina a fyzika taky OK,ale jaksi jsem zapomněla,že mam bejt na radě...
V klídku si kecám s holkama o činčilách...že oni maj taky a jak poslouchaj a takový,pak si dojdu pro oběd a když si jdu sednout,vzpomenu si,že je vlastně rada...
Jsem do sebe rychle něco hodila a běžela nahoru...naštěstí jsem to celkem i stihla...tak o čtvrt hoďky dýl...
Ale ještě jsme stihli vymyslet sluneční hodiny do jedný třídy a tak...
Konverzace taky byla v pohodě...jsme dělali zas nějaký blbosti...
A promiň Zuzi,že se musím smát,když tě vidím...ta herna jako...
Ani dva naši další Weißwasserovci nic netušej...by to totiž hned vykecali...i když měla jsem takový nutkání se na něco zeptat...jen tak nenápadně...
Potom s Katy do Berta...jsme si koupily jídlo...k večeři si dám jenom ty grepy...přísahám...
A povídaly jsme si...že asi o víkendu půjdem na lyže...že ji naučim jezdit tak,aby dostala licenci...
A zrovna si zopáknu,jak se učí...abych ji dostala i já...
Snad to všechno vyjde...
A taky jsem uvažovala a přemejšlela...došla jsem k závěru,že Pepa byl asi nejlepší kluk,kterýho jsem měla...že narozdíl od jinejch neměl jenom kecy...
No znáte to,ne? Samý kecy a skutek utek...
On si na mně aspoň udělal čas...i když toho času měl někdy až moc a štvalo mě to...
Ale jako aspoň něco...
A takovejch případů je fakt hodně...pořád o něčem kecaj,nemaj se k tomu a nakonec ty chyby házej na toho druhýho...
Tímto bych se ti,Pepo,chtěla omluvit za to,jak se někdy chovám...ale občas je to s tebou opravdu k nevydržení...