Nikam se mi nechtělo,takže jsem vyrazila až před devátou...
Přidal se ke mně bratr s Pajinem a s flaškou Metaxy...
Cestou jsme měli šílený hlody a cesta docela ubíhala...došli jsme až k hasičárně a já šla dovnitř koupit si lístek...označili mě jako pod osmnáct...
Sedla jsem si k lidem ze Sklenařic a chvíli s nima kecala...úplně jsem zapomněla,že dole čeká bratr...
Jdu teda tam a jako vysvětluju,že David dolů nepůjde...pak koukáme,jestli náhodou nepřijel kámoš za Harrachova...ale někdo vystoupí a já řeknu:"Tak nic,no,to je jenom spolužačka."
Projde okolo mě a má rádoby chytrou připomínku...
Nemam ji ráda...ostatně to zjistíte dál...
Šla jsem zpátky nahoru a kecala zas s těma lidma...pak jdu s Čertem pro pivo (přezdívka vám asi bude jasná...jako proč...
Jsem seděla vedle něj a na hlavě jsem měla takový to svítící...a prej že já jsem anděl a on je čert...
A když jsme jako procházeli s tím pivem,tak začali dělat ten sníh,tak Čert prej že nechce bejt bílej...
Pak mě malá Káťa vytáhla na parket,že jdem jako trsat...přidala se k nám i Zuzka Kobrová...
Byl to mazec...ale začala se mezi nás srát Kamila a jakoby náhodou do mě vždycky vrazila...
Já jako co se mezi nás sere,tak na mně vrhla nenávistnej pohled...
Po chvíli mi oznámila,ať se radši naučim tancovat...(nemůžu za to,že jsem antidiscantka a prostě jsem zvyklá na pogo...
Mě v tu chvíli nenapadlo nic lepšího,než jí říct:"Jdi do prdele,děvko."
Ehm,ta děvka ji trošku nasrala,takže tam potom do mě vrážela každou chvíli a došlo to tak daleko,že jsme se začaly prát...
Chtěla jsem jí dát pěstí,ale za prdelí měla dva blbečky...Chluma a ještě někoho...a ty se začali navážet do mně...
Naše "milá malá Kamilka" se pak opila a šla zas...
Zas za prdelí ty dva...
Do třetice všeho dobrého a zlého...
Hmm...a nezůstalo jen u těch třech bitek...
Jako prej jí nebudu řikat děvko a ať se jdu prát...řikám,že nechci...
Nee,vrazí do mně,dá mi facku a už je to tu zas...
Pořádně jsem ji kopla,což mi oplatila,ale nijak mě to nebolelo...nějak jsem do ní strčila a ona letěla na držku...vypadala jak rozpláclá žába...
Se na mě vrhla a začala mi škubat vlasy...
Nás od sebe museli odtrhnout a já začala brečet...vzteky,že jsem jí nemohla pořádně skopat...
Na chvilku jsem si šla sednout a jako pohoda...pak se zas vrhnu na parket s krásnym úsměvem a s úžasnym pocitem...
Pak odpočíváme a já nakonec zůstanu sama sedět na okně...
"Camelka" se zas blíží a zas mi rve vlasy...
Že prej děvko jí řikat nebudu a že jsem jí pořezala...
Jo,jasný,běžně nosim po kapsách nůž...
Podle mě si to uďála naschvál,aby měla každýmu co nakecat...
Dva kluci nás tam drželi dál od sebe,i když to nezabíralo...
A prej jsem strašná píča a takový...
Jsem jenom přikyvovala a že je to pravda a tak...
Když mi zas začala rvát vlasy,šla jsem za jednim týpkem a prej že ta slečna na mě bezdůvodně útočí...
Ostatně to viděl sám,když se na mě vrhla asi po desátý...
Ale pak oděšla a já už ji tam neviděla...
Jen jsem se bála,aby někde nečekali,takže když jsem šla potom před čtvrtou domů,šla se mnou malá Káťa a nějakej Matěj...
Prej k Větrovu...pak že půjdou k Šachtám a nakonec došli až skoro ke sklenařickýmu vleku...
Jsme se loučili a jako ten Matěj mě obejmul a já pak objala Ovečku...
Ale domů jsem dorazila v pohodě...
Ty jo...a to ráno...
Když jsem o tom vyprávěla mámě a ta se jenom smála...
(Teda smáli se i jiný...ne jen tady doma...