Prostě jsem neodolala...:-P

Tak jsem ráno vyrazila už dřív,i když jsem měla na deset...neodolala jsem a musela všem všechno dopodrobna povyprávět...

Ten vítěznej pocit byl krásnej a vyloženě jsem si ho užívala...

Už jsem u školy,když koukám,že některý lidi ze třídy koukaj z okna...se začnu smát a nějak mě to nepřechází...

Ono když do jídelny vejde Jánička,zajímá ji úplně všechno...(celej den chtěla,abych řekla ještě něco...)

Celou dobu se usmívá a dokonce chce,abych taky začala chodit na karate nebo na něco...

Jako to by nebylo marný...

Oznámila jsem to i holkám ze septimy...byly stejně nadšený,jako ostatní a prej je škoda,že není žádný video nebo fotky...

Joo,taky bych to ráda viděla...

Do třídy vcházim jako vítěz...a hned se mě jedna osoba ptá (nebudu jmenovat,aby nedošlo k nějakýmu dalšímu konfliktu mezi Kamilou a někým...),jestli jsem jí dala aspoň pořádně přes držku...

Řikám pravdu...že vítěz tak nějak nebyl,ale když potom vidím,jak se Kamila tváří a jakym obloukem jde na chodbu,musím se smát...

Matika byla taky suprová...Růža na Kamilu prej jako že holky z první lavice by jí to určitě ochotně vysvětlily a já se tam začala smát...to,co jsme probíraly před češtinou,byl pravej opak...

I holky tam chytaly výtlemy...

Ono jako skoro celá třída byla na mojí straně...a kdo ne,ten se radši nevyjadřoval...

(Prej se to ráno o půlený dvouhodinovce nějak rozebíralo a Kamila prej ať jsou zticha...)

Nebo Pepa,když na mně přes celou chodbu zavolal:"Hej,Šárko,tak ses prej v sobotu poprala."

Jsem se zase rozesmála...

Dotazník jsem radši Kamile poslala po Monče,protože by mě ještě zabila,nee...

Všichni taky chytali výtlemy z toho,jak jsem ji prej "pořezala"...

Ono se to rozneslo i do jinejch ročníků...fakt mazec...

Nebo ty hlášky dneska...

Učitelka na mně a na Janu,prej proč se smějem,co bylo tak vtipnýho a Jana že to nebylo zajímavý...

Když se učitelka zeptala na to,co na osvícenství nebylo zajímavýho,došlo nám,jak zněla otázka...

Nebo o češtině,když se Pýcha ptal,proč nechce,aby na ni svítilo,že to zvyšuje náladu...a já tiše poznamenala,že ona zrovna náladu asi nemá...

A všichni mě obdivovali...ale není proč...k tomuhle prostě už muselo dojít...

Jsem měla tak skvělou náladu celej den...ono i v buse,když jsem si sedla...jako kámoška ze Sklenařic prej že jsem se poprala...

Jsem si sedla blíž a všechno jí řekla...byla naštvaná,že ji její ségra donutila jet domů tak brzy,protože asi pět minut po tom,co odešli,to začalo...

A že by se do tý bitky klidně přidala taky...

Pak jsem se u nic stavila za Miluškou...za Darinkou nee,to Miluška je totiž můj mazlik...

A jako maj králíka Karla a Ájina ho tam pořád olizovala,protože si myslela,že je to její štěně Lily...

Jako Miluška je strašně ukecaná...

A Darinka se nejdřív bála a pak ke mně ale šla a usmívala se...a když opakovala moje jméno,tak to znělo jako Čača...

Na to,že jí je rok a půl,tak se snaží mluvit už dost...narozdíl od Žanetky a Štěpánka...i když Žanetka zas kecá o něco víc než Štěpán...

Ale to bylo fajn...když mi odpadla keramika...prostě bych doma neměla co dělat,tak jsem šla sem,noo...

Jak se Darinka styděla,tak prej že tam budu muset chodit častějc...a já jako že by nebylo špatný,kdybysme zas začali chodit na Mexiko pro čokoládu...

To taky byly časy...hádání se o Ondráška,Berušky a spousty dalších... Jsme chodili od zastávky k zastávce a kecali a kecali a kecali...k tomu jedli čokoládu a bylo to fajn...

Ale teď ta škola je strašnej žrout času...

Ale třeba to někdy vyjde...