To vážně dokážu jen já...

Ráno jsem se do školy těšila,ale když jsem pak byla tam,chtěla jsem domů...

Ale abyste to pochopili...ráno mě jde máma budit a já na ní,že vstávám až za hodinu,beru mobil a nastavuju budík...

Spokojeně spím dál...

Pak si říkám,že už je to nějak dlouho a že je venku moc světlo...nedá mi to a podívám se na hodiny...ukazujou devět patnáct!

Nejbližší bus mi jede ve dvanáct a to bych do školy ani nemusela...

Zavolala jsem teda mámě,která to nějak vyřešila...

Tak jsem se šla připravit a do Semil mě hodila ona...

Já totiž byla tak zoufalá z toho,že tam jít nemůžu...

Ve škole jsem byla přesně v deset...

Ale když jsem slyšela,co se dělo včera,když jsem nešla tam za těma Němcema...

K tomu jsem ve fyzice něco blbě počítala...

Před češtinou jsem se šla na chvilku podívat do auly a pak rychle do multimediálky...

Pýcha tam ještě nebyl,tak jsem si s ostatníma sedla na lavičku...ale jenom tak na kraj...a ostatní se na tý lavičce houpali a já letěla na hubu...

Z minulý písemky jsem dostala za tři,ale opravovat jsem nemusela,takže jsem byla v klidu...

A matika jakž takž taky šla...

Pak jdu na oběd a doufám,že si ostatní pospíšej,protože jsem na busák nechtěla jít sama...

Ale nikdo nešel...

Kousek se mnou šel aspoň Tonda,ale ten pak zas šel jinam...

Ale v parku jsem potkala punkera Péťu,takže jsem šla s ním...

Došli jsme na busák a ještě takovýho času...

Chvilku jsme kecali a pak se vydali zpátky na námko,kde jsem si koupila film...

Jako řikám,že chci Záhadu Blair witch...odcházím a po chvilce si všimnu,že mi dal nějaký jiný...

Tak se vracím a on mi to teda vyměnil za správný...

Jenže se bojím,že bych bus nestihla a jako tenkrát v prváku bych musela z busáku na námko běžet...

Jdu si teda sednout na zastávku a čekám...a než ten autobus přijel,mohla jsem bejt dávno na tom busáku...lidí totiž bylo plno...

Nakonec jsem si sedla k Andree...

Pak vystupuju a koukám,že některý lidi nejsou moc společenský,protože jednu holčičku,která chodí do Vysokýho do školy,ani neznám...