Smutek a beznaděj leskne se mi v očích,
když zavřu je,svět šíleně se točí.
Radost a pohoda zase je pryč,
proč jen jiným nevěřím,že láska je kýč?
Ve dne v noci sním,že budem spolu,
má naděje mezitím klesá prudce dolů.
Jen kdesi v dáli mlhavý plamínek svítí...
Kdyby aspoň tušil,co k němu cítím!
I když...myslel by si,že jsem blázen...
A já? Do depresí upadla bych rázem.
Snad v tajnosti vše zůstane,
snad časem mou lásku vítr odvane...
Aaa! Další má tvorba...je to se mnou vážný...
