Beznadějný případ...

Smutek a beznaděj leskne se mi v očích,

když zavřu je,svět šíleně se točí.

Radost a pohoda zase je pryč,

proč jen jiným nevěřím,že láska je kýč?

Ve dne v noci sním,že budem spolu,

má naděje mezitím klesá prudce dolů.

Jen kdesi v dáli mlhavý plamínek svítí...

Kdyby aspoň tušil,co k němu cítím!

I když...myslel by si,že jsem blázen...

A já? Do depresí upadla bych rázem.

Snad v tajnosti vše zůstane,

snad časem mou lásku vítr odvane...

Aaa! Další má tvorba...je to se mnou vážný...