Psychicky nezvládám...(:-D)

V jídelně jsem si pěkně napsala taháček na češtinu...když jsem byla hotová,koukám,že už je tolik hodin...vyrazila jsem proto do třídy...spíš před třídu...

Když jsem poslouchala Markétiny zážitky z víkendu,docela jsem se divila...jsem ji měla za slušnou...teda ne zas tak moc,ale že by pila?

O fyzice (zwei Stunden Fysik...) jsme dělali pokusy a i když jsme to potom měli hotový,nic jsme dělat nemuseli...

Pak přišla ta čeština...

Na trojku jsem to snad napsala...

Čtrvrtou hodinu nám odpadla matika,tak jsme se s holkama vydaly do jídelny,že si aspoň napíše úkoly...

Nakonec jsem místo přepisování básniček (Chcete autogram?Jednou je totiž vydám...) psala pondělí...jako na kompozici,kterou píšem zejtra...

Tak jsme řešili,jak se řekne na autobus...prej zum Bus...a já jestli to náhodou není zu den Bus...vůbec mi nedocházelo,že to prostě nejde...

Pak další hodina fyziky...

A dějepis...naštěstí jsem zase nebyla zkoušená...

Pak oběd...jsem tam zase seděla u prcků,protože jinde nebylo místo...

Ale tak co,mně to nevadí...

A víte co je krásný?

Když jdete po škole a všichni vás zdravěj...(jen ten jeden nee...)

Pak jsem šla s Elfem do výpočetky,že dělá nějakou prezentaci...

Učitelé byli ještě na raě,takže keramická dílna byla ještě zavřená...

Když jsem potom vyšla ven,všichni ty mladší se ke mně vrhli,chytili mě a na hlavu mi dali nějakou čepici...

Tak jsem se pak koukala,jak bych vypadala jako skejťačka...docela v pohodě,ale radši zůstanu u svýho stylu...

Teda nemám žádnej vyhraněnej...většinou nosím to,co se mi líbí,i když přiznávám,že nejradši chodím do indiánska...

Pak na keramice jsem kecala s malejma...to bylo strašný je poslouchat...

Ale jako když se mě Magda zeptala,jestli bych nechtěla radši chodit do nějaký třídy,co je jako mladší než já,tak jsem řekla,že nejradši jo...

Tak prej ať jdu k nim do primy...

Nebo potom když jsem si povídala s Vojtou...

On četl moje morbidní básničky...takový ty depresivní...(njn,láska je kurva... Přesně jak řikaj Krucipüsci...)

Tam k tomu něco řikal...a já že za to nemůžu,že jsem prostě zamilovaná,ale nemůžu mu říct do koho,protože by se mi smál,jako se mi smáli ostatní (i když já nechápu proč...)

On se zamyslel a pak že prej je to ten,koho máme na tělák...Berku...

A já na něj,ježiš jako co blázní,že to ani náhodou...

Prostě je to někdo mladší,naž Radim,noo...víc neřeknu...

(Některejm lidem to stejně musí bejt jasný...)

Pak jsem šla s Terkou,Ivčou,Petrem a Sebanem dolů na námko...

(Zase mladší lidi... O kolik? O tři až čtyři roky? Já se fakt minula dobou,či jak se to řiká...)

Šli se mnou do zverimexu,kde jsem si koupila bílou andulku...

Petr jí vymyslel jméno Klárka...

Doma jsem se jako snažila nenápadně...mámě jsem to asi po dvacíti minutách řekla,když byl táta dole,že někdo zvonil...

Klárka se jí líbila...

Pak šel táta a já na mámu,hlavně ať mu to neřiká...tak se začala smát...

Táta jako proč se směje jak debil...ona na to nic neřekla...až po chvilce teda...že prej mám andulku...on že prej není blbej,že si toho všimnul...

Jsem jako čekala,že mě seřve,ale pohodičkááá!!! A to dost silná...

No nic,letim pryč...učit se chemii a něminu...

Z něminy strach nemám,miláčci učitelky maj přece nějaký výhody...ale ta chemie...to bude boj...