Vzpomínky...

Chcete si článek přečíst?

Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.

Jak vypnout blokování reklamy?

Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4

Jsem zas jednou vzpomínala...na to,jaký to všechno bylo...jaký to bylo,než jsem se začala trápit kvůli nešťastný lásce...vzpomínala jsem na dobu,kdy bylo ještě všechno v pohodě,kdy jsem neřešila žádný problémy,kdy jsem byla víceméně jenom šťastná,neuvědomovala si budoucnost,žila jen přítomnosí,na dobu,kdy mě opravdu nic netrápilo...
To období,kdy tohle všechno bylo (a už není...) spadá do mých dětských let...
Když jsem jela na ty Tři mušketýry a nudila se v autobuse,vzpomínala jsem na dětství...
Říkala jsem si,jaký je rozdíl mezi mým dětstvím a mezi dětstvím nynějších dětí...a musím uznat,že opravdu velký...
Dnešní děti mají prostě vyšší nároky...a kvůli tomu se stávají drzejšími a rozmazlenějšími...
Mně a mým kamarádům stačilo k radosti opravdu málo...s holkama jsem si hrála s panenkama,které neuměly chodit,natož brečet,papat,čůrat nebo mluvit...a vůbec nevypadaly jako miminka...naše panenky uměly nanejvýš zavřít oči,vypadaly tak na šest let a měly většinou dlouhé vlásky...Přesto jsme se o ně staraly jako o vlastní děti...a měly jsme je rády...když vidíte dneska nějakou holčičku s panenkou,tak jí za chvíli stejně odhodí,protože v televizi už je reklama na lepší...tohle jsme my opravdu neřešily...Když nás panenky omrzely,daly jsme je do kočárku,aby se vyspinkaly a my mezitím vařily...
Vaření vypadalo následovně...měly jsme různé nádobky (většinou sklenice od okurek),pár starých hrnů,vodu z koryta,písek a trávu...písek byl místo soli a cukru,tráva místo masa a koření...a kydž jsme chtěly "uvařit" omáčku,jednoduše jsme vzali přesítkovanou hlínu a smíchaly ji s vodou...
S bratrem jsem zas chodila obdivovat kamenné hrady v zahrádce sousedů...a zvonit na malý zvoneček pod stříškou...ale běda,jak nás někdo nachytal...Nás to ale kolikrát přitahovalo ještě víc...zakázané ovoce přece chutná nejlíp...
Nebo se setrou jsem si vzala staré desky z televize...to jsem si pak představovaly,že to jsou městečka...měli tam mlékárnu,elektrárnu,stavby budoucnosti na úzkých vysokých nožičkách,domečky i paneláky...
Myslím,že my jako děti,jsme byly daleko spokojenější...
A jestli to s vývojem hraček půjde dál tak jako doteď,tak my už požadavkům našich dětí rozhodně stačit nebudeme...

Zpět na hlavní stranu blogu