Prej se nemám rozčilovat...

Hned první hodinu jsme psali kompozici...

Prej aby to byla reportáž...

Ať jsem se snažila sebevíc,reportáž z toho nevznikla...

Ani při dalším marným pokusu během přestávek...

Jen si zkuste psát na téma Reportáž z místa,kde láska,cit a porozumění nejsou jen prázdná slova nebo Reportáž z prostředí studentských brigád...

Vybrala jsem si tu druhou a psala o lyžařský škole...

Dokonce jsem našeho Mílu popsala jako milýho člověka...

Druhá hodina němčina...

Pokoušela jsem se upravit tu "reportáž"...a pak mi učitelka oznámila,že zítra budu zkoušená,protože mi jde o jedničku...

To samý o bižuli další hodinu...

Všichni maj jedničku a dvojku a jde jim o tu jedničku...jen já mám jedna a tři a můžu mít stejnou známku jako oni...

Takže v pondělí test...

Taky jsem zjistila,že zítra píšu čtyři písemky...chemie,děják,ZSV a němina...

Pochopitelně mě to naštvalo...

A bylo mi řečený,ať se nerozčiluju...

Ono to ale jaksi nejde...

Jen pár lidí je ve stejný situaci jako já...

A ty pak vědí,o čem mluvím...

Teda pokud to nejsou ty třídní šprti,žee...ty radši budou sedět nad sešitem ještě po půlnoci,než aby protestovali nebo dostali blbou známku...

Potom jsme přepisovali tu kompozici...

A na oběd,protože nám odpadla ájina...

Povídala jsem si s Týnkou a Davidem...

Jako mazec...

Prej jestli jdem na maturiťák...a já že musíme...on začal hned na Editku,prej ať něco kouká sebrat a ať si pospíší...

Nebo že spolu půjdem na hasičskej ples a takový...

Jen pořád nějak nechápu,proč má tužku na oči...

Asi nějaká součást na předtančení na maturiťáku...

(Akorát takovou věc nepoužívám já,tak nevím,proč by ji používaj jinak docela normální kluk...)

Ještě jsme přetrpěli fyziku a konečně domů...odpoledka taky nebyla...

Akorát jsem stála na zastávce a čekala o dvacet minut dýl na autobus,protože měl zpoždění...

Stane se,noo...

Jen jsem malinko víc zmrzla...

V buse jsem si povídala s Ovečkou a Veverkou...

Jsme řešily kraviny...

Pak mi taky bylo řečený,že vypadám přiměřeně svýmu věku,což mě potěšilo,když mi několik jinejch říká,že vypadám na třináct...(To bude asi tím chováním... Ale rozhodně nejsem ta,co všechno lásenkuje,má na blogu virtuální stáj a spoutu kamííí,šišlá jak dvouletý děcko...já umím dobře mluvit už od dvou let,některý to neuměj dodnes...neříkám nikomu esbéééčka,nepíšu dwojtý w a podobný krawiny,nezažívám trapasy pokaždý,když potkám svýho "IDOLA",nechodím zmalovaná jako většina těch puberťaček a už vůbec nechodím jako oni!Žádný kozačky,žádný bílý hadříky,žádný bundičky s kožíškem a žádný úzký kalhoty!)

Nejlepší je stejně názor:"Buď svá."

Nemyslím tím ovšem tuny make-upu...nepohodlný boty...miliony řetízků...

Nee,prostě ta přirozená krása...

Ta u mně vítězí...

A je to daleko lepší...

Pak jsem se doma dozvěděla strašnou věc...

Myslela jsem si,že se tohle u nás na vesnici tak nějak neděje...

Spletla jsem se...

Jeden chlap tady nechává papouška venku i přes tyhle krutý mrazy...a nemá se kam schovat,prej je jen v tý kleci...má jen bidýlko,krmení a zmrzlou vodu...

Pošťačky na něj chtěly zavolat ochránce zvířat,ale nenašly číslo...tak jsem jim ho našla na netu...

A kdyby něco...pokud ten papoušek ještě žije a nikdo nic nebude dělat...já to tak nenechám...

A věřte,že já nejsem jen jedna z těch,co maj kecy a skutek utek...