Stane se,neřešim aneb Moje solidní výtlemy...:-D

Ty jsou nejlepší...

Třeba když jsem v sobotu mluvila s Lenkou...jsem potom skočila z hromady sněhu a podjely mi nohy...jsem se smála a ona na mně,co je...

Jsem řikala,že se mi rozjely nohy...noo,a ona na to,ať si to nechám až na večer,nee...

 Nebo potom v neděli,když jsem byla na sklenařickym vleku a jela jsem po sjezdovce na sáňkách...

A uprostřed jsem nalítla na nějakou kupu sněhu a letěla jsem a kus jela po prdeli...

Pak jsem se taky musela smát,když mě babička volala,ať se jdu podívat na nějakou holku...

Ona měla zapnutý vázání,jak z toho vypadla a snažila se tu lyži znova zapnout...pak to vzdala a já hádala,co bude dál...

Přesně,jak jsem si myslela...

Chtěla si lyže hodit na ramena,ale rozjely se jí...pak je teda nějak zkrotila a ty lyže si dala vázáním na rameno a špičkama dozadu...

Z toho jsem umírala...

Akorát v tu neděli se mi stalo něco,čemu jsem se chtěla vyhnout...

To setkání...

Mám ho ráda,ale prostě nemůžu...

Snad mi to promine...

Potom tam přišel Martin s Petrem...

A Martin měl promočenou nohavici...

Prej šli k můstkům a byl tam led,tak zkoušel,jak je pevnej...a asi moc nebyl,tak se probořil...a místo ponožky si potom dal na nohu čepici...

V pondělí jsem potom byla líná vstát brzy,tak jsem jela autobusem až dýl...

Stejně jsem měla na deset,tak co...

O češtině byli všichni překvapený,protože se nechal vyzkoušet někdo,do koho by to nikdo nikdy neřekl...

(Lidi se měněj,ale sviňa zůstane sviňou...)

O bižuli jsem potom jedla bonbonky...ono už mi to ani nepřišlo divný...čím to je?

Že by tím,jak jím jenom o těchhle hodinách?

Stane se,neřešim...

Fyziku i dějepis jsem taky přežila...

A pak na keramiku...

Bylo ale dost času,než Rusová přišla,takže jsme tak nějak všichni kecali...

Na keramice to potom bylo horší...

Já pracovala,to jako joo,ale když jsem měla hrníček hotovej a šla za holkama...to se děly věci...

Naše rozhovory byly nejlepší...

Takový docela na úrovni...

Pak na mně ta jedna,jestli se poperem teď,nebo až po desátym únoru...

Nechápala jsem...

Prej Tonda řikal,že za sebe neručí,či co...

Ale nee,já nejsem sviňa...

A kromě toho,chci někoho jinýho...(teda Lauro...že jsi to ještě nevěděla...)

Naše výtlemy byly docela velký jako...až z toho učitelka byla na prášky...

Nás seřvala a my kousek odešly a zas...

Nebo s primánkama,když jsme si kopírovali ruce a ona nás viděla...prej co to zas vyvádíme...

Úterek byl taky fajn...

Na dějinách nás bylo jen šest,takže jsme měli lavice sražený...

To bylo něco,poslouchat,o čem se bavěj ostatní...

Jsem musela dělat,že hledám něco v tašce,abych nevyprskla smíchy...

O ájině jsem náhodou věděla docela dost věcí...až na to,že zrovna mě vyvolal na to,co jsem neměla...

Němčinu jsem taky dala,chemii nevim a pak oběd...potom tělák,kde jsme nejdřív se Zuzkou hrály badminton a já si narazila koleno,jak jsem byla akční (zajímavý,že bolest se projevila až po příjezdu domů...)

O SVS jsem Ovečku provokovala já...no co,provokuje ona,proč bych já taky nemohla...

Jsem jí počmárala ruce a všude jí psala Pavel...

Taky jsme kreslily obrázky...různý situace...jen my dvě víme...

A zas smajlíci a tak...

A ona si při hodině četla moje básničky...učitel taky něco chtěl,tak mu něco podala a já ji chtěla zabít...si to přečetl a že to jako není špatný...prej pokud se vypracuju ještě víc,že to bude dobrý...

Strašně se mu líbil "erotický podtext mezi řádky"...

Akorát já mam rýmu a pořádně neslyšim,takže jsem místo toho rozuměla něco "mezi zvířátky"...

Když potom zapisoval,kdo je na hodině a ptal se na Vodičkovou,tak jsem řikala,že jsem...neviděl...a pak nakonec prej že joo,že to jsem já "básnířka"...

Ty dvě hoďky byly v pohodě a docela jsem si to užívala...

Cestou do města jsme s Ovečkou dělaly blbosti a Katy šla kus za námi,takže to skoro vypadalo,že nás nechce znát...

Výtlemy nejlepší...ještě když jsem potom v Bertovi pokukovala po tom prodavači...

A v buse...to taky bylo...

Tohle mi jednou bude chybět...hlavně zas už nebudu mezi mladšíma,takže se bojim,že třeba nezapadnu... I když přizpůsobit se teda docela umim...