Prohlášena za mrtvou...:-D

Nebojte,k tomu se taky dostanu...asi nejvtipnější situace dneška...

Od rána mi nebylo moc dobře...při dějinách jsem usínala a pak se po mně něco chtělo...plácla jsem to první,co mě napadlo a kupodivu to bylo docela dobře...

O přestávce jsem šla do jídelny a málem jsem upadla,jak mi bylo blbě...

Dole v šatně byla Ségra a ptala se,co ten jeden kluk...na to zareagoval jinej a začal hádat,odkud je...

Pak jsem blbla s Magdou a nějak mě zas rozbolelo koleno...

O ájině mi fakt bylo špatně...chvíli horko,cvhíli strašná zima...

Prej že mam jít domů...

Jsem ale zůstala,že půjdu až další hodinu...

O bižuli jsem řekla to samý...i o chemii...

Jenže domů se mi nechtělo a navíc se mi už začalo dělat líp,tak jsem šla na oběd a dvě hoďky potom čekala na další hodinu...

Ostatní ze třídy šli domů...ono už takhle nás tam bylo z 29 jen13 a teď když se všichni sebrali,zůstala jsem jako jediná třeťačka a pár septimánů...

Žádnej zázrak...

O tý jedný volný hodině jsem seděla dole na lavičce a četla si knihu...přišel Tadeáš a zas začal otravovat...

Jsem ho chtěla zabít...

Zvlášť když odešel a já myslela,že bude klid...jenže vedle mě něco dopadlo na zem a já se lekla...

Njn,vylezl z druhý strany na skříňky a pak skočil vedle mně...

O SVS zas blbosti...u nás už to ani jinak nejde...

Samý vtipný věci...

Prej do měsíce...a pokud ne,berem zálohu...

(V buse jsem přijala tu sázku...sakra jako! To možná pochopíte...)

Po škole jsem šla s Ovečkou do Berta a potom na zastávku...jsme kecaly a kecaly a ona pronese,že jsem předtím chtěla někoho jinýho a tak...

Klidně tam řekne jméno...jsem nevěděla co...

(Seděl jen o kousek dál na lavičce...)

Pak přijel jeden bus a já si sedla...teď začnu vykládat,že prostě nee,mně nemůže bejt skoro osmnáct,že je mi čtrnáct a tak...

Teď ona tam něco začala kecat,tak řikám,že ne věkově a ukázala jsem na hlavu,jako že rozumově...

Jenže to se zrovna otočil ten jeden a jako to,co jsem tam předváděla,muselo bejt hodně vtipný...spíš trapný...

Teď tam vedle nás nějaká holčina...modorooká blondýna...a Ovečka si z ní začala dělat prdel...

Prej si o mně taky nemyslí,že jsem normální a tak...a že ta holka vypadá jako takový ty,co z nich potom vyrostly svině...

Já tam umírala smíchy...

Ono i v buse,viď,Matesi...

(Už nee Michale...)

Pak přijdu domů a máma na mně,že želva,kterou jsme v sobotu prohlásili za mrtvou,ještě žije...

Naštěstí jsem řikala,že určitě není mrtvá a ať ji necháme na chodbě...

Máma by jí totiž hned ďála kremaci...

Dneska ji chtěla vzít a pak prej koukala,že hejbe ocasem a pak i zvedla hlavu...

Když jsem to slyšela,málem jsem umřela smíchy...

(Do toho jsem si vzpomněla,jak včera Tonda zpíval nějakou písničku od SKA-P na chodbě a já se mu snažila marně něco říct...)

Záchvat smíchu nádhernej...

Pokud je pravda to,že když se člověk směje,žije potom dýl,tak já budu zaručeně nesmrtelná...

(I když na druhou stranu se trápim kvůli jedný věci...měsíc!Chápete to?Zvlášť když si teď o mně musí myslet,že jsem úplně mimo...)