rubriky:

návštěvní kniha

galerie

moji přátelé

odkazy:

přihlášení

archiv článků:

Totálně zřízená a absolutně šťastná->SKA-P:-)

pise.cz/FCKeditor2/editor/images/smiley/msn/teeth_smile.gif">)

Pak zajdem na jídlo...teda chceme zajít...

Jenže jaksi pořád nevíme,jak se dostanem do Tesly...

Proto na přechodu zastavujem nějaký typasy...každej z nich má něco do skáčka...

"Vy jdete taky na SKA-P?Tak pojďte s námi!"

To bylo první,co jsme od nich se Simonkou slyšely...

Chvíli kecáme...

Oni z Plzně,my z hor...

Fakt mazec...se pak loučíme a doufáme,že se ještě potkáme...

Najíme se a vlezem do metra...chvilku nevíme kam a pak prostě jdeme...

Vidím povědomou čepici a vykřiknu,že to jsou "ty naši" a běžím k nim...

Fakt že joo...

V metru teda děláme bordel...Simča potřebovala trochu upravit kalhoty,tak jí kluci pomohli...

A pak:"My jedem na SKA-P!"

Některý lidi z nás nemohli...

Vylejzáme ven a jdeme do prava...pak ještě do prava...

A už se musíme ptát,protože někdo nám říká,že tam Tesla není...

Vidíme další skupinku a jdem za nima...

Taky nevědí kudy...

Pak nějaký cizáci,že je tam BONGO-BONGO,tak jdem za nima...

A vida!Tesla aréna!

Volám Michalovi,že se sejdem...

Asi hoďku čekáme,až nás někdo pustí dovnitř...všichni nedočkavý,všichni řvou...

Bála jsem se toho...bála jsem se,že tam budou nějaký Barbienky,feťáci a kdo ví co...ale koukám a skoro samý pohodový lidi...

(Pár vyjímek přece jen asi bylo...ty jsem ale nepotkala...)

Jeden securiťák mi potom kontroluje tašku a prej asi v pohodě a ať jdu dál...

Čekáme na naše Plzeňáky a jdem...

(Si moc nepamatuju jména... Vojta,Alešek,Petra...a nebyl tam Štěpán a Martin?Fakt netušim...)

Strašně pohodový lidi...

Prej přijedou do Krkonoš na nějaký soustředění a my do Plzně na pivko...

A budem je učit na prkně a na lyžích...

Všem se chce tak trochu na záchod,ale už se nechcem hnout...nemuseli bysme dorazit zpátky...

(Jeden týpek to vyřešil...nebudu jmenovat... Vzal půllitr a...noo,radši to nebudu popisovat... To potom řešil...prej že močák je maximálně na 370-450ml a on má půllitr... Tak já na něj,že buď kvůli němu budou muset přepsat učebnici,nebo že šiděj půllitry... To tam potom všichni nenápadně posouvali dozadu,až se to rozlilo a někdo do toho spadnul...)

Jsme kecali a kecali a byla pohodička...

Přicházej Prague Ska Conspiracy a hukot začíná...

Místo k hnutí žádný...ani podživotní minimum...

Asi z desátý řady se dostávám do druhý,kde ještě pěknou chvíli jsem...

Mezi kapelama bylo chvíli ticho,tak jsem se tam zakecala s nějakou holkou...prej je z Pardubic a je na to hrdá,že prej Pražáci neznaj pořádný pogo...

Přicházej Fasr Food Orchestra a začíná další boj o přežití...

Mně to neva,jsem zvyklá z punkovejch koncíků,ale "slečny u zábradlí to moc hrotěj",jak říkal jeden týpek...

Chvílema jsem myslela,že mě dav rozmačká...nebo že bude vlna a já pak spadnu a udupou mě...

Smůla...spadnout se nedalo...

Takže jsem místo padání na zem nestála na svejch nohou,ale buď na cizích nebo jsem byla ve vzduchu...

Fast Foodi dohráli a měli přijít SKA-P...jenže oni takovou dobu nikde a začalo davový šílenství...

Lidi řvali,pískali a chtěli,aby už naši borci přišli...

Najednou se objevujou na scéně,dav šílí,lidi se cpou dopředu a já mám chuť je pokousat...

No co,cpali mi ruce před hlavu,takže jsem nejen neviděla,ale ani neslyšela...

Pak na chvíli dali pokoj a i já se uklidnila...

Každou chvíli zahráli nějakou písničku,kterou mám ráda...

Říkám si,že žádná další už prostě bejt nemůže...

Omyl!

Bylo jich asi milion a já už pomalu umírala...

Ty slečny u zábradlí jako..."Neopírejte se o mně!" "Nekopejte do mně!"

Já stála za nima a prostě ten dav mě na ně tlačil,za to já nemůžu...

A pak neovladatelná chuť na pogo!

Snažila jsem se pogovat v tom stísněnym prostoru,takže se občas stalo,že jsem do nich kopla...ale s tím se musí počítat...já totiž dostala omylem loktem pod oko a taky do brady a byla jsem v poho...

Pak zas ty ruce...a už jsem to nevydržela a neovládla se a prostě někoho kousla...

(Takhle se to možná zdá vtipný,ale ono je to smutný...jsem jak nějaký zvíře...)

SKA-P předváděli výborou show/ šou (vyberte si,jaký slovo se vám víc líbí...)

Jeden z nich tam snad na každou písničku jeden převlek...

Jako papež,smrtka,policajt...fakt výborný...

A kolik energie měli!

To nemělo chybu!

Pak jsem se dostala do největšího kotle,jakej jsem kdy zažila!

Co na tom,že mi nohy podupali Steelama...

Co na tom,že mám na sobě asi sto (maximálně dvě stě) druhů potu...

(I když to občas bylo fakt nechutný,namáčknou se na někoho totálně splavenýho... Ale to k tomu taky patří...)

Le-ga-li-za-ción!

Aaa!

Dostávám se na klidnější místo...z jedný strany pogaři a z druhý kliďasové...takže pohoda...mohla jsem dělat obojí...

Znova jsme je dostali na pódium a hráli několik dalších písniček...

(Nejlepší bylo,jak dva měli skotský sukně a jeden z nich se potom otočil a zvednul si ji... Fakt šílenec...)

Pak konec...

Všichni se hrnou ven...

Hledám to,kde prodávaj to oblečení...a nic...

Kupuju si teda pití a ptám se nějakýho týpka,kterej mi nabízí,že mě tam odvede...

Vybírám si tričko a přívěšek na klíče...potom se vydávám hledat ostatní...

Venku někdo prodává plakáty a neumí pořádně česky...

Já si jeden kupuju a on se mě ptá,kolik to je a ukazuje kovovou padesátku...

Jsem mu to řekla,ale jako fakt nevim,jakym jazykem na mně mluvil...česky ani slovensky určitě ne...

Jestli to zkoušel anglicky? No,neva...

Ale bylo tam hodně lidí odjinud...

Simča potkala nějaký Maňána (Španěly...) a já Slováky,Poláky,Anglány a snad i Němce...

Honza nás potom přemlouvá,abysme s nim někam šly,ale vzhledem k tomu,že mě všechno bolí a chodím jak robot,odmítáme...

(Jsem chodila asi jako tenkrát,když jsem byla zhulená a měla jsem těžký nohy...)

Jdeme do metra a potkáváme nějaký týpky...

Prej jestli jsme taky byly na SKA-P...

Oni že jsou z Rakovníka a ten jeden mě chytil kolem ramen a že pojedem spolu...

Pak někdo křičí,že metro právě jede...

Se Simonkou běžíme a ujela nám přímo před nosem...

Nejlepší ale bylo,jak ten týpek za námi volal,kam běžíme...

Dojely jsme na Václavák a šly na tramvaj...jenže pořád nic...jsme šly na jednu stranu,na druhou stranu,pak zase zpátky...

Až jsme se někoho zeptaly...

Prej že by to mělo jet tam,kam chceme...

Naštěstí měl pravdu...

U Simončinýho strejdy jsme padly a spaly...

Ráno v osm vstáváme a že pojedem domů...

Po desátý hodině jsme odjížděly a zase spaly...

Všechno nás bolí a pěkně nám smrdí oblečení...njn,to taky patří k takovejm akcím...

V Jablonečku vystoupíme a všude sněhu jak kráva!

Den tu nejsme a koná se tu tohle!

Hodíme věci domů a jdem na bus...

Do Vysokýho a jdem na půjčovnu za Houbou...

Jsem málem zmrzla,jak foukalo...

Njn,moje bunda a pod tím jen tričko SKA-P...

(Ostatní věci jsem na sobě prostě nesnesla...)

On nás potom hodil domů...

Noo,a chtěla bych vzkázat všem lidem,co byli na SKA-P a chápali cirkulaci elit (),že jim děkuju...

Zároveň se omlouvám tomu klukovi,kterýho jsem kousla a radím mu,aby příště lidem nemával rukama přímo před obličejem...ne každýmu se to líbí a navíc může někoho zranit...

Těm,který stáli u zábran a nechápali šílenství za nima radím zase to,aby si příště šli sednout,když se jim to nelíbí...koncert si možná užijou víc...a ne jen oni,ale i ty,co se jim musej omlouvat za každou pitomost...

Tohle ke koncíkům prostě patří,tak to pochopte...

MILUJU SKA-P!!!

(A doufám,že jsem je neviděla naposledy...kotel byl mazeckej,jejich vystoupení naprosto úžasný a lidi taky převážně pohodový...)

No nic,lidičky,uvidíme se na dalších akcích...

Reggae meating si rozmyslím a vy uvažujte o Reggae festivalu...

Zpět na hlavní stranu blogu