Ten měl teda štěstí...

Už vás někdy někdo naštval?Hodně naštval?Chtěli jste utýct?Zkusili jste to?

Můj bratránek,kterýmu je jen tak mimochodem deset let,přišel domů ze školy se dvěma dalšíma poznámkama.

Trochu se mu vynadalo a co neudělal...

Děda ho kdysi naučil jezdit autem a toho i využil...vyjel z garáže,prorazil vrata a ujel...

Všichni zoufalý...co dělat?

Zavolalo se na policii a vyhlásilo se pátrání...

Nějakou dobu se nic nedělo a já už si představovala,jak s autem zajel někam do rybníku a utopil se.

Nebo narazil do stromu a je v bezvědomí.

Určitě jsem nebyla jediná,kdo měl takový myšlenky...

Napadlo nás,že možná jel za pradědou do Jílovýho u Prahy (má to asi třicet kiláků),ale to se mi jevilo jako nepravděpodobný,protože by snad někdo zavolal,že je tam,kdyby přijel autem...

Chci poděkovat třem osobám,který byly na ICQ tou dobou...jedna z nich mě ujistila,že se mu určitě nic nestalo,druhá mě přivedla na jiný myšlenky (začala jsem přemejšlet...) a třetí mě rozesmála

Už jsem chtěla jít spát,když přišel děda,že se bratránek našel...na dálnici u Turnova...

Po chvíli přijeli policajti k nám a ptali se,jestli ho můžou přivízt sem...

V desíti letech ujet autem,proplíst se Prahou a vším možným a dostat se až k Turnovu...

To dokáže jen Dominik...

Kdyby nebylo vyhlášený celostátní pátrání,dorazil by asi až k nám...

Naštěstí to dobře dopadlo

Aspoň teď...