A přece to není tak optimistický...:-(

Dneska zase pohodička...jela jsem na deset...a volala mi máma,že noťas dorazil Pak akorát písemka z ájiny,po ní němčina,o který jsme hráli piškvorky,ZSV se septimou...a po obědě jsme si s holkama sedly ven a povídaly si...třeba o tom,že bych nemohla jít na potrat,kdybych byla v tom...zrovna dneska jsem totiž četla článek o holce,kterou k tomu nejbližší okolí donutilo a ona pak trpěla depresema...to se radši omezím v lítání po akcích a budu vychovávat mimi

Na to se ostatní holky ozvaly,že prej to není dítě,ale jen zárodek...s Quanti jsme se je snažily přesvědčit,že už i tak je to mimi...

Nj,můj názor asi nezměněj...a já jejich asi taky ne...

Ale na tom trívníčku se nám tak hezky sedělo,že jsme tam zůstaly i o těláku...jen by mě zajímalo,co Radim nakonec zapsal do třídnice...on pořád nevěděl

Navíc tělák skončil dřív,takže jsem všechno krásně stíhala

Zas jsem šla s Magdou a ona mi vyprávěla,jak o mně její mamka celej večer mluvila...že jsem hezká,milá,mám vkus...a to  mě viděla asi dvě minuty

A Magdi...děkuju moc za dáreček

Mám tě ráda

Odpoledne mě bratr donutil,bych jela s mámou do Liberce pro mobil...stihli jsme to akorát před zavíračkou

Jsme mu vybraly Nokii N96...stejnej,jakym mě fotil pořád Karel,aby měli s Jáchymem na co koukat,bo nevim

Po sedmý jsme přijely domů a na compu už na mě čekala zpráva...jsem ráda,že to vidíš stejně jako já...a moc děkuju...už jen za to,že jsi

Noo,ale přece to všechno není jen krásný...je tu jedna věc,co nás všechny v rodině trápí...s Elzinou je to horší a horší...už nechce ani žrát Ona ještě nemůže odejít...nejsem na to připravená...nikdo z nás není...