Večer jsem byla pěkně rozhozená z jedný zprávy,kterou jsem víceméně čekala,ale stejně jsem nebyla připravená...
Celou noc jsem probrečela,naspala asi tři hodiny a pak do školy...
Nemohla jsem zůstat doma...to prostě nešlo...musela jsem do společnosti...
Vypadala jsem fakt příšerně,tak jsem to aspoň zmírnila(chtěla zmírnit...),tím,že jsem se nalíčila...
Ale joo,pár lidí si všimlo...ostatní viděli jen to,jak brečím a brečím a brečím...
Po první hodině jsem se jak takž uklidnila,ale s nikým jsem stejně pořádně nemluvila...
Štvalo mě,jak všichni okolo byli šťastný,veselý...smáli se a křičeli radostí...
Ani učitel ze mě při zkoušení moc slov nedostal...
Před tělákem na mě volal Lukáš,abych ho pozdravila a jestli je taky těžký říct Ahoj...měla jsem chuť zařvat,ať mi daj všichni pokoj...
Pak jsem šla ven,sedla si k Frediemu a povídala si s ním...díky,Fredie...nebýt tebe,mám celej den blbou náladu a s nikým nekomunikuju...
S Pavlou jsme poctivě běžely dvě kolečka a ne jako ostatní...nj,chcem NĚCO dělat,tak musíme taky nějak vypadat
Snad nám to vyjde
(Aaa!A strašně moc si přeju,aby mě vyfotil Saudek!)
Za pokus se nic nedá
A my dvě běhaly celou hodinu...
Ze srandy jsme předběhly Radima...("Stejně jednou Radima předběhnem." "Si piš." "Tak jdem na to.")
Aaach jo,akorát vím,že jsem ani jednou neběžela naplno...protože při každym startu jsem si vzpomněla na ironii osudu a rozesmála se...
Proběhala jsem celou hodninu a pak nemohla vylízt do třetího patra na němčinu...
Na písemku jsem připravená nebyla,ale uvidíme,ono to nějak dopadne...
Před další hodinou jsem potkala Anežku,která nesla dopisy od našich adoptovaných dítek...
Jsou moc fajn
Napadlo nás,že když se na tom podílela celá škola,bylo by dobrý,aby o tom věděli nejen z internetu...
A šly jsme za Štěpničkou,kterej odběhl ke dveřím,něco sundal,souhlasil s námi a vtiskl mi do ruky svůj čip na kopírku se slovy,že mi důvěřuje,že jsem zodpovědná osoba
A já s Anežkou,dějepis nedějepis,jsme šly ke kopírce...
Ještě nás zdržel Lešák,kterýho jsme pustily před sebe (a divil se,jak je možný,že mu to tiskne 12 kopií) a Babcová...
Čas utíkal a nás pořád nijak netrápilo,že už máme bejt na hodině...tak co,výmluvu jsme měly dobrou
A ještě jsme si prohlídly fotky od Karthika a obrázky od Fathimath
Obě jsme přišly na posledních dvacet minut...až jsem se divila,ža to všechno nějak rychlejc utíkalo
Na obědě si ke mně přisedla Anežka,Wanishka,Katy,Quanti a dokonce i Jirka...
Po obědě jsem se zakecala Honzou...že zítra bude mimořádná rada...
Už se těší,jak nám bude zase do všeho kecat
Jen do odměn za činnost a docházku na studentský rady moc nemůže...
Jůůů!Já už se těším,až to bude na konci roku!Ale věřte,že se mi nijak moc nechce jít před celou školou tam,kam chodí jen Vyvolení
(I když my z rady jsme vlastně taky Vyvolení)
Pak už mě sháněla Katy,tak jsem šla...
Dotáhla mě do cukárny a že si prostě něco musíme dát...
Ještě teď mi není nejlíp Zkuste si sníst tři zákusky a navrch nanuk a uvidíme,kdo je lepší
Ale věř,že tohle ti oplatím,Katy!
Jen s tím nanukem jsem ale měla problém...už přijížděl autobus a já měla ještě docela dost...a moje řešení?Nacpala jsem to celý do pusy a pomoooc!Studilo to...nečekaně
Pak jsem vystoupila na námku ve Vysokym a s Katy jsme čekaly na kluky...
Jako příští tejden maturujou a takhle se flákaj
No niiic,hlavně že byla sranda
Lidičky,všem vám moc děkuju
Dokázali jste mě z toho dostat