Já, mé lepší já a domečky z karet...
Bylo to hůůů!!!:-D
Taaak fajn...včera jsem byla ve škole jen na první dvě hoďky,protože mi nebylo zrovna nejlíp...tak jsem se potom sbalila a šla domů...
Ještě jsem ale stihla vyzkoušet šaty,co mi konečně přišly...mazec!
Prej vypadám jak rytířka
Noo,jen se podívejte na tu krásu
Pak jsem teda celej den ležela doma a myslela jsem,že umřu...napadlo mě,že bych se mohla podívat na nějakej film,tak jsem si pustila 10000 let př.n.l. a ke konci tam ta modrooká holka umírala...já začala brečet,že to přece není možný,aby to takhle skončilo...a ona pak ožila...tak jsem se malinko naštvala,že to není možný,aby to skončilo zas takhle
Víte co,brečím u toho,jak umírá a ona pak žije...faaajn
Nestyda byl taky dobrej...
A dneska jsem se celej den těšila na ten karamelovej pohár...
První dvě hodiny jsme sice psaly z češtiny kompozici,ale jinak v pohodě...(až na to,že to moje určitě nebude esej,ale spíš nějaká blbost)
O matice jsem Růžu taky přemluvila,abych nepsala z matiky dneska,ale až v pátek...
Hodina dějáku taky nebyla náročná...řešili jsme školní výlet...že sice pojedem z autobusáku až v půl šestý,ale učitelka to nahlásí už na půl třetí,že pak budem moct končit už ve dvanáct
gif">
Ájina byla fajn a fyzika mi nakonec taky utekla...když jdete o čtvrt hodiny dřív,tak je to prostě jiný...hodina utíká nějak rychlejc
A pak pryč ze školy!
Já měla takovou radost,že jsem skoro lítala...a křičela jsem:"Hůůů!To je skvělý!"
A hůůů tohle,hůůů támhleto...
V Semilech na busáku jsem si sundala ramínka od podprsenky,že mi to snad bude držet...hmm,v Jilemnici to spadlo a ramínka musely zpátky...to na nás musel bejt fajn pohed,když jsme tam stály v tý jedný uličce a vyváděly tam tohle
Šly jsme Kátě hledat nějaký polokalhoto-polokraťasy...nevím,jak to nazvat...prostě cosi nad kolena
Koukaly jsme na botky...a já žádný pro sebe nenašla...
Pak jdem jednou uličkou nahoru a zafouká vítr...a já se vždycky nechám tak unýst,že zavřu oči a rotháhnu ruce...sestřičko,asi máš pravdu,že jsem elfka
Podívaly jsme se asi na tři tabla,abych zjistila,že ze všech těch lidí znám jedinýho člověka...Krejčíka...
V papírnictví jsme se byly taky podívat...a Káťa potkala tetu
Pak jsme byly v cukrárně...asi přestanu mít ráda karamelový poháry po tom dnešku...
Chvíli jsme se rozhodovaly...jenom pohár,nebo i ledovou čokoládu?
Zvítězilo obojí...problém byl,že už v polovině karamelovýho poháru jsem nemohla...njn,po pěti letech jsem nějak zapomněla,že toho není zrovna málo
V tý ledový čokoládě jsem se málem utopila,což mi připomnělo to,jak jsem sem chodila na plavání a vždycky ke konci už jsem nemohla a občas si skoro lokla
Nj,já se dokážu utopit ve skleničce a co teprv potom takovej bazén (Ale divím se,že nemám nějakej psychickej blok a mám vod docela ráda,když jsem se jako malá skoro utopila...)
Navíc jsem si stihla šaty pokapat tim karamelem...ale byla sranda...i když jsem odcházela s přesvědčením,že asi prasknu
A znova jsme se byly podívat na nějaký oblečení...vybíráme kalhoty,vybíráme...a najednou Qunati!
Hůůů!Náhoda!
Tak jsme vybíraly společně...a každá z nás si něco odnesla...
Hůůů!Přesvědčily mě,abych si koupila růžový šaty a k tomu růžovej šátek!A růžovej šátek nebyl sám...líbil se mi totiž ještě zelenej (docela nečekaně) a modrej...
Já a Káťa jsme Quanti přesvědčily,aby si koupila zelenou mikinu (taky nečekaně u ní) a nějaký barevný ponožky (kde byly taky zelený)...
S Quanti jsme Káťu přesvědčily,aby si vzala ty tmavší kraťaso-kolhoty
(A Káťa zas potkala nějaký známý... Já jedu do Jilemnice s obavou,že potkám někoho známýho,protože tam chodí docela dost lidí z Jablonečka...a nepotkala jsem nikoho...a ona sem jede,že jí tu neznaj a potká tolik lidí...)
Quanti se pořád nemohla rozhodnout,jaký kalhoty,tak jsme šly do dalšího obchůdku,kde si koupila úžasný tričko a já zas úžasný ponožky
V tom posledním jsme ji nakonec přesvědčily,že ty kalhoty,co si zkouší,jsou opravdu fajn,tak si je nakonec vzala
Joo,a já s Káťou jsme měly ani ne deset minut na to,abysme doběhly na vlak...
Už jsem viděla,jak nám to ujíždí...ale nakonec jsme doběhly včas...asi jsme běžely fakt rychle,protože to nebylo žádný z náměstí na vlak...to bylo z náměstí různejma uličkama a snad přes polovinu Jilemnice na vlak...
(Noo,tak jsem tu dlouho nebyla a ty uličky mi vždycky dělaly problémy...)
Doběhly jsme asi dvě minuty před odjezdem...a to jsme do toho vlaku fakt naskočily,protože jsme myslely,že už odjíždí...
A vevnitř jsme si nebyly jistý,jestli jedem správnym
Nakonec pohoda...
Bylo to prostě hůůů!!!
Cestou jsme řešily ty naše nákupy...chápete?Já si koupila růžový šaty!A růžovej šátek!Ale mám i zelenej,takže pohoda...joo,to jsme přišly na to,že zelenou mám ráda nejmíň od prváku...protože jsem nenosila jiný kalhoty než zelený...a i dost mikin a triček mám v týhle barvě
Pak další nepochopitelná věc...Wilda a jeho hůůů!
Normálně ho povýšili!
Tý jo...kluk,kterej místo na sedm chodí do práce na půl desátou,často volá,že následující den nepřijde,protože byl někde něco slavit a vůbec!
Teď je z něj skoro kravaťák,má svoje služební auto a dostal prej slušně přidáno
U kohokoliv jinýho bych to pochopil,ale u něj ne...
Doma jsem zjistila,že je tu teta s dvojčatama
Nj,musela dneska k soudu kvůli tomu bratránkovi...ale prej v pohodě
A babička mi připomněla historku z mého dětství...prej mě táta vezl do školy,když jsem byla asi ve třetí...ale bylo pozdě a školní autobus do Jilemnice mi ujel...co teď?Na plavání jsem moc chtěla,tak jsem vlezla do železářství a ptala se na vlaky...tam mi řekli,že by nějakej jet mohl,tak jsem běžela na vlakáč a ve vlaku jsem jim vyprávěla,že mi třída ujela...a oni mě teda nechali jet zadarmo Navíc se nějaká paní nabídla,že mě odvede k bazénu,že má stejnou cestu
Noo,a nakonec jsem to všechno stihla...učitelky si skoro nevšimly,že jsem s nima nejela...
A to mi doma tvrděj,že si nic nevyřídim sama...
Byl to fajnovej den...
Někdy zopáknem
A abych nezapomněla..."Pan Kalousek Otokar,vyhrál závod motokár.O kousek,o kousek,vyhrál to ten Kalousek."
Nebo tak nějak to je...heej,Janie,už žádný takový písničky,prosím!