Já, mé lepší já a domečky z karet...

untitled: Tyhle pocity znám. Taky je mívám a taky mi chybí někdo s kým bych je mohla sdílet, kdo by mě objal a řekl, že všechno bude dobrý. Jako dítě jsem si myslela, že prostě jdete po ulici a narazíte na svou spřízněnou duši a teď když vím, že někoho takového nemusím najít za celý život, cítím se mizerně. Nerada nad tím přemýšlím, občas to ale jinak nejde.
Lidé umí být hodně zlí a krutí, ale ono se jim to vrátí...