Já, mé lepší já a domečky z karet...

jirka*: Dovol mi jedno zamyšlení. Proč vy ženský se bojíte pavouků? A proč se bojíš minulosti, když už je za tebou? Já bych naopak byl nejistý z nejisté budoucnosti, ale budoucnost si člověk může částečně vytvářet sám, takže to zase není nic, co by stálo za strach. Jedině, že by tvá minulost (pro tebe třeba špatná...já nevím) by ti byla tvým okolím připomínána a tak by tě to stahovalo zpátky. Na to je nejlepší odejít třeba někam jinam, třeba studovat někam do města, kde tě nikdo nezná. To si opravdu taková černá duše?Nechce se mi věřit