Tento týden začal trochu jinak,než ty ostatní.V pondělí ráno mě máma vzbudila se slovy,že jsme zaspali o půl hodiny a do odjezdu zbývalo něco málo přes deset minut."No supr,"řekla jsem si a rychle vylezla z postele.Ani jsem nesnídala,jen jsem zalezla do koupelny,abych se oblíkla a trochu nalíčila.Ještě stihnu

V pátek po škole jsem vyrazila na chvíli domů,kde jsem pobyla asi hoďku a pak mi málem ujel autobus do Vysokýho.Njn,pořád jsem měla dost času,pak se podívám na hodiny a ono tři čtvrtě na tři-nejvyšší čas vypadnout...Naštěstí jsem

No jo,je to tak...co se dá dělat...Abyste byli trochu v obraze,tak teď mě všechno docela dost štve...nechápu jak jsem se mohla přihlásit na gympl...je to tu dost těžký a učení většinou moc nezvládám Jsou tu supr lidičky,ale naneštěstí se najde i někdo,kdo mě dost naštve.Momentálně je to pár spolužaček-jedna

Važte si svých přátel,obzvlášť těch opravdových,protože přátelé jsou to nejcenější,co můžeme mít,avšak nesmíme zapomínat na své staré přátele kvůli těm novým,musíme myslet na všechny,neboť když přestaneme myslet na staré přátele,obrátí se vše proti nám a z přátel se stanou nepřátelé...

Myslete na to,mě už se to párkrát vymstilo:-(