Já, mé lepší já a domečky z karet...

týnka: .... Od čeho by jinak byli přátelé? Chybama se člověk učí, pořád se mění...nikdy už nebudeme stejní jako dřív, můžeme jít jenom vpřed. Odpuštění je nejkrásnější a v odpuštění je láska a mír. My tu pro TEBE budeme vždycky, dokud budeme dýchat pozemský vzduch nebo dokud se naše cesty nadobro nerozdělí, tím si buď jistá. Protože tohle je náš příběh, příběh Bast, Týnky a Ondry

s-a-r-i-k: A byly to ty nejlepší kámošky...a pokud nezemřely,žijí dodnes...

---
s-a-r-i-k.pise.cz

týnka: To pudem vymýšlet pohádku?
Teď jsi řekla konec, bude to tedy jako v červeným trpaslíkovi - začátek prvního dílu - Konec.
Hace mucho, mucho tiempo, žily byly dvě dívky. Jedna byla velká a ta druhá malá. Vydaly se na cestu do světa, vždyť už na to měly věk. Chodily sem, pak onam, ale pořád jim něco chybělo. Ustavičně přemýšlely, co by to mohlo být. Málo peněz? Ne. Málo čeho tedy? Vždyť podle moderní společnosti jsou peníze všechno. Nemohly tomu přijít na kloub. Když smyslem života nejsou peníze, co potom? Protože nic se neděje náhodou, rukou osudu narazily jednoho dne na velkou černou kočku se zlatým obojkem. Jak to bylo dál?

s-a-r-i-k: Dlouho stály a zíraly na kočku...tu už to štvalo a tak se jich zeptala lidským hlasem,co na ní tak civí...Dívky se zalekly a začaly křičet...Po chvíli se uklidnily a zeptaly se jí,co je smyslem jejího života...
Promiň...je to šílená blbost... )

---
s-a-r-i-k.pise.cz

týnka: Kočka se zarazila. Hlavou jí prolétly vzpomínky na minulost. Tak temnou, ale přitom bohatou.
Dívky nechápaly. Jedna se Kočky zeptala: "Proč jsi tak zesmutněla?"
"Kdysi dávno," začala Kočka,"jsem i já měla své sny." A pak jim vyprávěla příběh. Příběh o vzniku světa a všech lidských trápení. Povídala dlouho, protože je o čem vyprávět. Nebylo to ale obyčejné vypravování, protože dívky mohly vše vidět na vlastní oči, bylo to jako v nějakém biografu. Pak Kočka vyprávěla o sobě. I ona hledala smysl života, ale nemohla se osvbobodit od minulosti a když se zaslepeně pokoušela dostat něčeho, co jí právem podle Ruky osudu nepatřilo, zaklel jí velký čaroděj Majanacal (čti Machanakal) do černé kočky, podoby bohyně Bast.

jirka*: Holky dobrýýýýýýý....
To chce dotáhnout do konce. Nobelova cena za pohádku

---
jirka666.blog.cz/

s-a-r-i-k: To tajemné cosi,o co se Kočka pokoušela,byla láska...láska jednoho muže...On měl ale svou ženu a s ní tři děti...přesto se do něj Kočka zamilovala...toužila po něm tak moc,že jednoho dne způsobila "nehodu"...Muž přišel o celou svoji rodinu a byl velice dlouho smutný...tak smutný,že Kočku i všechny ostatní přehlížel,přemýšlel,kde udělal chybu...
Kočka viděla,jakou bolest způsobila a chtěla vše napravit...
(Pokračuj...nebo se může přidat i někdo jiný... )

---
s-a-r-i-k.pise.cz