Já, mé lepší já a domečky z karet...

lirka: Když jsem psala ať napíšeš článek, v životě by mě nenapadlo něco takového. Šárko je mi to moc líto a soucítím s tebou. Opravdu. Jsi silná, ty to určitě zvládneš. Věřím v to.

---
miloslavab.blog.cz

jirka*: Šárko, už dlouho jsi nepsala a nyní tohle. To není samosebou. Myslím, že věci, které se staly , se měly stát. Možná, že se tyto věci stávají proto, že si máme uvědomit cenu života. Smrt nás potká všechny, někoho dříve, někoho později. Tvé pocity znám, před několika lety mi zemřel otec. Taky jsem to neměl jednoduché. Myšlenky se stále vracely. Ale svět jde dál a s ním i život.