Já, mé lepší já a domečky z karet...
Článek Jsem zničená...absolutně...
Moderované komentáře k článku: Jsem zničená...absolutně...
jirka*: Zdravím z Prahy Šárku alias Šílenou. Včera to setkání tě asi trochu vyvedlo z míry, hlavně jsem si nebyl jistý tím pojmenováním Šílená, ale takhle bych ti asi neměl říkat, vůbec se mi to nelíbí. Pokud si tak říkáš, prosím, já tě budu oslovovat Šárko. Myslím, že to tak bude lepší.Jak jsem psal v týdnu, že se přijedu juknout, když tedy jedem lyžovat do Vysokýho, tak jsem zprvu nevěděl, kde je ta školka, protože před několika lety byla určitě jinde a tak jsem ji hledal na jiném místě , ale odpoledne jsem tě objevil. Na třicet metrů jsem tě jistojistě poznal podle dlouhých vlasů, které ti vlály zpod černé čepice, když si se nakláněla nad nějakým hošíkem, kterého jsi učila lyžovat. A pohled to byl krásný, protože ti to šlo a bylo vidět, že tě to baví.Setkání mne nezklamalo. Měl jsem z něho dobrý pocit a najednou jsem viděl, že jsi snad ještě citlivější a jemnější, než jsi na blogu. Jo, blog je něco jiného. Také jsi asi měla dost trému, nebo jsi byla asi trochu mimo. Ono taková přepadovka by myslím bylo i silné kafe na mě, kdyby mě přijel někdo navštívit, úplně neznámý nebo neznámá a já nevěděl o čem mám mluvit. Když jsme se rozloučili, já skočil do auta, na navigaci stiskl "domů" a jeli jsme ale úplně jinou trasou než cestou do Vysokýho a najednou vidím nápis Sklenařice. Vůbec jsem nechápal. A najednou hospoda v Mexiku, nebo tak nějak, přesně ty místa, která znáš lépe než já. Vůbec i interiér hospody u sjezdovky Šachty mi připadal nějaký povědomý asi z těch tvých fotografií. A když jsem stál před tou lyžařskou školkou, najednou jsem si připadal, že jakoby bych některé z těch lidí znal.Pravděpodobně zase z těch fotografií, co máš na blogu. Nestál tam třeba tvůj brácha nebo ségra?
s-a-r-i-k: Nee,bratr se sestrou tam nebyli...ale zřejmě nějaký kámoši...ty tam jsou pořád...
jarmik: Líbí se mi Tvůj přístup k těm dětem. Vypadá, že jsou z toho i dobrý výsledky pro ně
A snad i ony mně...