jirka*: Ježišmarjá......to bylo zážitků. Myší jsem zatáhl za vodítko šipky dolů a já se nemohl dočkat konce. Tohle všechno mám číst? Ale jak píšeš, muselo to být super. Hned bych tam jel taky abych poznal tu ubohost Čech. Tu jsem poznal dávno ale v zahraničí to bude víc kontrastovat. A jak se jinak máš? Lyže budeš věšet na hřebík , no newim asi dávat do futrálu a co budeš dělat teď na jaře? Co příroda, jak to u Vás vypadá. U nás v Praze jsem koukal na první petrklíče, narcisy a vůbec to tu začíná nějak pučet. Měj se a ať tam ve Sklenařicích neděláš ostudu.
jirka*: Ty jsi bezedná studna zážitků - tebe mít doma, tak snad ani neotevřu pusu a budu tupě zírat na příval tvých slov a dojmů
,
,
,
s-a-r-i-k: Jsem ráda,když mě někdo poslouchá,ale když musim poslouchat já...třeba teď...strejda pořád něco kecal a kecal a já už mu potom nevěřila ani slovo...hlavně nikdo jinej se nedostal ke slovu...naštěstí pak odjel a byl klid
jirka*: Já si taky rád pokecám a to poslouchání mi už tolik nejde. Ono mi nešlo nikdy. Dělám si vše podle sebe. Taky to mám v životě o trošku těžší, když musím vyjít s ostatními. Ono by to mělo být v rovnováze. Ale aspoň můžu dělat, že poslouchám. Potom sklízím úspěchy, že se se mnou dobře povídá.