leny: NJN TY SEŠ FAKT HROZNÁ CHUDINKA....KAŽDEJ TĚ JEN TERORIZUJE....CHUDINKO DYT JO TY SEŠ TA NEJLEPŠÍ,ALE NAJEDNOU CHUDINKA....TO JE ALE DIVNÝ
s-a-r-i-k: Já netvrdím,že mě každej terorzuje...jen říkám,že můj táta nestojí za nic...
A mně osobně připadá ubohej ten,kdo pořádně neví,o čem mluvim,ale kecá do toho...
jirka*: Tak tenhle článek mě po dlouhé době hodně zaujal. Možná, že bych se tě na to zeptal sám, jak funguje otec, protože jsi ho nikde nezmiňovala. To znamená, že jsem tušil, že něco nebude v pořádku. Ty to prostě nemáš jednoduchý. Když je vše OK, děti jsou OK. Pokud jeden z rodičů nefunguje tak, jak by měl, je to v háji. Prostě máš model, kde otec nefunguje, jak by měl, nebo jak by sis představovala. Ten model máš jako vzor a podle toho vzoru ať chceš nebo nechceš se budeš chovat v budoucnosti. Je to v podvědomí.Víš, že je něco v nepořádku, ale je pravdou, že dcera si vybírá partnera podle modelu - otec a syn podle modelu - matka. Ty máš deficit v otcovské lásce, proto tvůj model chování k partnerovi je ten, že se ho budeš snažit až přehnaně milovat a to nevyhovuje žádnému chlapovi. Najednou tam je neúměra, ty miluješ hodně a partner o to méně. Přitom přehlížíš v zápalu zamilovanosti chyby, nebo je neumíš odhalovat.Je to tak , že o svém otci toho budeš vědět o dost méně než o své matce vztahu.Tak se budou projevovat skryté vlastnosti partnera, které začneš zjišťovat poměrně pozdě a tam je ten zádrhel.
Ale pokud mohu radit, nevěš hlavu. Svět je stejně hezký i bez těch složitých a nefungujících vztahů. Přeji ti, aby jsi to psychicky ustála, Vaši to nemají ve vztahu jednoduchý a ani vy děti. Třeba si maminka uvědomuje, že bez partnera by to bylo ještě horší ale na to existuje už jedině odvaha a síla něco radikálně změnit, pokud mínusy převažují nad plusy. Radikální změny jsou vždy těžké, protože je potřeba se vyrovnat s novou situací, což zase není jednoduché. Svět se skládá ze samých vyrovnání se se situacema, je to neustálé balancování.
s-a-r-i-k: Třeba to nebude tak zlý...momentálně totiž tu "přebytečnou lásku" dávám zvířatům ve Zveri-Maxu...mám k nim určitej vztah a ani s jedním z nich se nechci loučit...
A jinak tu lásku dávám malej dětem...takže až budu mít vlastní,asi budou pěkně rozmazlený...
s-a-r-i-k: Kdyť ani nevíš,co plácáš...sorry,ale ve dvanácti letech ještě nikdo pořádně neví,jak to chodí...ne že by na tom byli ty starší líp,ale přece jenom už jsou zkušenější...
jirka*: To si piš, že budou rozmazlený. ,
Tak a teď mi to taky dochází, ty budeš taky tak trochu rozmazlená. Bylo by to logický. Maminka se ti snažila vynahradit tu lásku, kterou se ti nedostává od otce. Ale proč se otec chová tak, jak se chová, bude nejspíš tím, že se podobně choval třeba jeho otec, že se nenaučil určité věci,důležité pro život. Třeba měl špatné vzory kolem sebe. Třeba jeho dětství nebylo harmonické. To třeba nevíš a proto si dáváš takové otázky, na které neznáš odpověď. Nevím, jak by to třeba fungovalo, kdybych já jako autorita sdělil své dceři, jaké jsem zažil dětství a svoje úvahy o tom, jak se měl chovat otec nebo matka. To se stejně nedá ovlivnit, jako dítě žiješ dost dlouho s rodičema a ti ti dávají pozitivní či negativní vzory chování, které si třeba ani neuvědomuješ, a pokud ano, vidíš to tak, že stejně neznáš vysvětlení. I kdyby jsi ho znala, výsledek by byl ten, že by jsi pochopila, proč se otec tak chová a možná by bylo snazší se s tím vyrovnat.Rozhodně to není o tom, že by ho maminka nebo někdo jiný předělal.Každý jsme nějaký. Moje žena tvrdí, že jsem egoista. Ano jsem. Ale kdybych si položil otázku proč, tak musím odpovědět - situace a okolnosti mě k tomu vychovali. To není jen negativní vlastnost, ale je to vlastnost, která mi dává motor na sobě pracovat, žene mě dopředu (neohlížím se vpravo ani vlevo) a je to taková pojistka například proti sebevraždě, protože egoisti jsou lidé, kteří se mají rádi.Na jedné straně jsem zaujatý sám sebou, takže vlastně nemám čas přemýšlet o druhých a na druhé straně tak nevnímám okolí, protože se potřebuji soustředit.Pokud o druhých přemýšlím,a myslím na druhé, tak těžko dokáži projevit tuto svoji snahu nějakým skutkem.Ale to bych se zamýšlel jen sám nad sebou....
Tvůj otec je složen z takových vlastností, které mu dal život a na život se nadávat nedá, nebo to dělají jen nerozumní lidé. Myslím, že tvá cesta k němu vede k pochopení jeho osobnosti. Možná by pomohlo položit otázky typu "Proč". Odpovědi budou nesnadné, ale určitě se něco dozvíš a možná pak pochopíš.
s-a-r-i-k: Ale nezapomínej,že mám starší sestru a mladšího bratra...takže na mně moc rozmazlování nezbejvá...
Sestra byla čtyři roky sama...a pak jsem přišla já...ale já byla jen necelý dva roky nejmladší,pak přišel brácha...
Sestra si svym vztekáním prosadila svý...a bratr taky...ale já...
jirka*: Vždyť tak i na fotografii vypadáš ale myslím si, že bys tom měla včas aktualizovat aby bylo vidět jak vypadáš teď a ne někdy před 2 lety či kdy? . tak a musím dát
nebo u toho počítače sedím nějak už dlouho
zuzitko: A pamatuješ Šá,jak jsme brali téma komunikace v ZSV?!Ta by taky možná pomohla...jen to zkus...:o)
s-a-r-i-k: Já to zkoušela už tolikrát...ale on prostě nemá zájem...a mně už je to taky jedno...přece si nebudu kazit náladu a vůbec život jako takovej...rozhodně ne někým,kdo o komunikaci nestojí...on je mi víceméně úplně volnej...a taky přežívám...i bez něj...