Já, mé lepší já a domečky z karet...

manželhodinovy: Ahoj Šárko, obdivuju, jak dokážeš neúnavně psát. Čtu to tady už několik let a pořád se sem vracím. Tebe bych už podle původní fotografie ani nepoznal. Je vidět , že za těch pár let jsi dospěla. Tou příhodou z dětského hřiště jsi mi připoměla příhodu, kdy jsem na pískovišti ukazoval svému dítěti, jak se skáče do dálky a hnul jsem si se zády, 14 dní jsem to léčil. Jednoduše úlet po čtyřicítce zanechal stopy na vlastním těle.

s-a-r-i-k: Na nějakou dobu jsem se odmlčela, ale nedávno jsem začala zase psát...sice mám teď daleko míň času než dřív, ale některý moje vzpomínky stojí za zaznamenání - hlavně mi to pak pomáhá uvědomit si, kdo vlastně jsem

---
s-a-r-i-k.pise.cz

manzelhodinovy: Tak to je dobré, že se máš kam vracet, já taky a vůbec je dobré, že najdeš čas na odpovědi