Jednoho dne to přijít muselo...nastal zlom a já se rozhodla, že všechno hodím za hlavu a začnu znova. Tedy - že vždy, když se objeví nějaký problém z minulosti (nebo podobný něčemu minulému), postavím se k tomu úplně jinak a budu to jinak i řešit.

Jsem Nina. Nina Zarečná.

Jsem mladá, krásná, naivní a chci být herečkou.

Mám svého Trepleva, který mě miluje a vím, že mě

Poslední dobou mám pocit, že všechny okolo otravuju tím, jak jim pořád dokola vyprávím svoje zážitky...tak teď asi chvíli budu otravovat vás...

Včera jsem se dozvěděla, že divadelní věda se k ničemu nehodí... Což o to, už nějakou dobu vím, že je mi ten obor celkem k ničemu, ale mluvit takhle o knížkách, které vlastně ani nejsou o divadelní vědě?

Ale pěkně od začátku...

Dokud to mám v nejčerstvější paměti...

Fajn, rozhodla jsem se, že nepojedu s přítelem do Slavičína, i když mi to naavrhoval, raději jsem zvolila naši vesnickou zábavu Babí hop...

Je tomu již dávno, co jsem se poprvé setkala s divadlem...nevím, kolik mi bylo, když jsem viděla první divadelní představení, ale buď jsem z toho ještě neměla rozum, nebo se jedná o to představení, na které si pamatuji a které na mě zanechalo následky dodnes...

...nám se stalo něco divného, našla dívka kluka nešťastného, zamilovala se do něho...

Už je to tak

 Co bych asi tak zase mohla napsat za blábol? Ono se toho kolem mě děje nějak moc...už několik tejdnů po sobě mám pocit,že je svět nádhernej...dělám blbosti,upisuju se dobrovolně-nedobrovolně k věcem,ke kterejm bych se jinak neupsala...zkoušim překonat sama sebe...zapsala jsem se třeba na ájinu...po dvou letech

...hlavně že mám svou spřízněnou duši...

(Která mi poslední dobou řiká, že jsem ovce...)

Vy lháři! Vy "kamarádi"! Vy "lichotníci"! Vy lůzy! Vy pseudointelektuálové! Vy...!

Jak jen můžete takhle žít? Já bejt na vašem místě, tak se hanbou propadnu! Vážně vás baví každej den si nasazovat